Minulý týden se konala zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB), vedení amerického Federálního rezervního systému (Fed) a Bank of England (BoE). O týden dříve se sešlo i vedení Evropské centrální banky (ECB). Všechny čtyři instituce rozhodly ponechat úrokové sazby beze změny. Pojďme se blíže podívat na jednotlivá zasedání.

Česká národní banka

Bankovní rada ČNB nesnížila úrokové sazby a označila svou měnovou politiku za velmi restriktivní, a to vzhledem k aktuální inflaci 6,9 %. Očekává se, že říjnová inflace dosáhne 8,5 %, což je ovlivněno úspornými tarify na energie z loňského října. Hlasování bylo v poměru 5:2, přičemž dva členové byli pro snížení sazeb o 0,25 %. Koruna v návaznosti na nesnížení sazeb posílila vůči euru o 15 haléřů.

Bankovní rada také prezentovala novou makroekonomickou prognózu, se kterou pracovala při svém rozhodování.

Odhad vývoje HDP pro letošní rok byl snížen ze 0,1 % na -0,4 %, a pro příští rok z 2,3 % na 1,2 %.

Guvernér Michl uvedl, že převažují pro-inflační rizika a zdůraznil neukotvená inflační očekávání. Plánované snižování úrokových sazeb bude pravděpodobně pomalejší a trajektorie sazeb bude v nadcházejících čtvrtletích výše, než predikoval základní scénář prognózy.

Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady A. Michl uvedl: „Základní scénář implikuje postupný pokles sazeb od 4. čtvrtletí 2023. Vysoká inflace odeznívá, přetrvává ale riziko neukotvených inflačních očekávání, které se může projevit do mzdových vyjednávání či přecenění v úvodu roku. Bankovní rada se rozhodla zatím ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni“.

V prohlášení banovní rady je také uvedeno: „Bankovní rada již strategii budoucího snižování sazeb diskutuje. Předpokládá, že případné snížení úrokových sazeb bude zpočátku mírné a pozvolné. Trajektorie úrokových sazeb se tak nejspíše bude v nadcházejících čtvrtletích nacházet výše oproti základnímu scénáři prognózy.

Ve svém prohlášení A. Michl upozornil, že při rozhodování o úrokových sazbách bankovní rada věnuje pozornost zpomalování ekonomiky, inflačním tlakům a vývoji na finančních trzích.

Federální rezervní systém (Fed)

Federální rezervní systém (Fed) rovněž ponechal úrokové sazby beze změny (5,25 – 5,50 %), což je maximum od roku 2021. Pokles inflace za stávajících 3,7 % na cílovou 2% úroveň vidí Fed jako dlouhý.

V porovnání s minulým zasedáním Fed ve svém oficiálním prohlášení provedl pouze nepatrné změny. Největší byla změna popisu růstu HDP ze „solidního“ na „silný“. Důvodem byl neočekávaný 4,9% růst americké ekonomiky ve 3. čtvrtletí a zmínění zhoršení financích podmínek pro společnosti a domácnosti. Prohlášení Fedu s vyznačenými změnami je zde:

Evropská centrální banka (ECB)

ECB také ponechala úrokové sazby beze změny a zdůraznila, že bude pokračovat v nákupu aktiv v rámci svého programu pandemických nákupů soukromých a veřejných sektorů (PEPP) až do konce března 2024 nebo dokud nebude pandemie pod kontrolou. ECB zdůraznila, že je připravena přizpůsobit svou monetární politiku, pokud to bude vyžadovat ekonomická situace, a prozatím se zaměřuje na podporu hospodářského oživení v eurozóně.

Podle vyjádření Ch. Lafarge jsou již stávající úrokové sazby dostatečně restriktivní a návrat inflace k 2% cíli by měly zajistit. Budou muset zůstat na této úrovni delší dobu.  Aktuální inflace činí 4,3 %, což představuje dvouleté minimum. 

Bank of England

BoE ve čtvrtek „kopírovala“ středeční Fed a ponechala úrokové sazby ve výši 5,25 %, což je maximum od roku 2007. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny jich hlasovalo šest, tři hlasovali pro zvýšení o 0,25 %. Jednalo se o druhé ponechání beze změny, tedy stejně jako v případě Fedu.

Guvernér Baily oznámil, že BoE bude i nadále pečlivě monitorovat výši inflace, a tomu přizpůsobí další kroky. Výslovně uvedl, že mluvit o zahájení snižování úrokových sazeb je ještě předčasné, i když očekává snižování míry inflace. Přesto stále vnímá riziko zastavení snižování. 

Odhad vývoje inflace pro letošní rok BoE snížila z 5,0 % na 4,75 % při stávající inflaci 6,7 %. Pro rok 2024 odhad naopak zvýšila z 2,5 % na 3,25 % a pro rok 2025 z 1,5 % na 2 %. Termín dosažení cílové 2% inflace posunula z 2. čtvrtletí 2025 a 4. čtvrtletí 2025. 

V příštím roce BoE očekává ukončení recese ekonomik a nulový růst HDP (předcházející odhad činil růst o 0,5 %). Odhad růstů HDP pro rok 2025 ponechala na 0,25 %. 

Závěr

Všechny čtyři centrální banky se tedy rozhodly ponechat úrokové sazby beze změny a zdůrazňují opatrný přístup k budoucí měnové politice. Důraz je kladen na sledování vývoje inflace a ekonomického růstu. Banky jsou připraveny reagovat na změny v ekonomické situaci a přizpůsobit svou měnovou politiku tak, aby podpořily stabilitu a růst svých ekonomik.

Na závěr přidáváme přehled vybraných zemí s úrokovými sazbami jejich centrálních bank.