V minulém týdnu zasedalo vedení tří významných centrálních bank. Jedná se Českou národní banku, americký Fed a Bank of England. Nyní se na ně podíváme.
Identicky jako při předcházejícím jednání Bankovní rady ČNB bylo rozhodnuto o ponechání úrokových sazeb na stávající 7% úrovni v hlasovacím poměru 5:2. Dva členové hlasovali pro zvýšení o 0,75 %.
O snížení sazeb ČNB vůbec neuvažuje, ve svém prohlášení uvádí „Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.“ Protože inflaci vnímá jako hlavní bod, a to i díky výrazným zahraničním tlakům, dále uvedla „To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.“ Tyto dvě věty jsou identické s minulým prohlášením.
V tomto rozhodnutí zohlednila ČNB i aktualizovanou prognózu. Ta nyní vypadá následovně:
Je z ní vidět očekávání stabilního kurzu koruny, v případě potřeby budou měnové intervence pokračovat a je pravděpodobné nesnížení úrokových sazeb v příštím roce. Dále centrální banka očekává recesi ekonomiky, ve srovnání s letní prognózou byl vývoj HDP změněn z růstu o 1,1 % na pokles o 0,7 %, a to zejména z důvodu snížené spotřeby domácností. Je to nejnižší odhad ohledně vývoje ekonomiky pro příští rok. Žádná jiná instituce včetně ministerstva financí ani analytici nejsou takto pesimističtí.
Ohledně úrokových sazeb je možné jejich zvýšení v první polovině příštího roku a v druhé polovině jejich snížení zpět na stávající úroveň.
Na závěr vyjádření stejně jako po minulém zasedání:
„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“
Den před Bankovní radou ČNB zasedalo vedení Fedu, které jednohlasně zvýšilo úrokové sazby o očekávaných 0,75 % na 3,75 % – 4,00 %, což představuje maximum od doby před zahájením finanční krize v roce 2008. Toto je vývoj úrokových sazeb ve Spojených státech za 25 let.
Podle guvernéra Fedu J. Powella lze očekávat další zvýšení úrokových sazeb, na druhou stranu však může být nižší než 0,75 %, použitých na čtyřech posledních zasedáních. Vyplývá to z věty vložené do prohlášení Fedu ve srovnání se zářijovým zasedáním, viz věta označená červeně.
Finanční trhy stanovily pravděpodobnost pomalejšího zvýšení úrokových sazeb na 64 %. To však neznamená, že úrokové sazby se zastaví na nižší než očekávané úrovni. Powell naznačil, že to může být i opačně, tj. že se sice bude zvyšovat po menších částkách, ale o to déle a výše.
Fed bude brát v úvahu, o kolik již úroky zvýšil plus zohlední i časový posun mezi jejich zvýšením a skutečným dopadem na ekonomiku. Jako hlavní cíl zopakoval snížení inflace na 2% úroveň.
O centrálními bankami oblíbených 0,75 % zvýšila minulý týden úrokové sazby i Bank od England. Zvýšila je z 2,25 % na 3,00 %. Stejně jako v případě Fedu se jedná o nejvyšší úrokové sazby od roku 2008, navíc jde o největší jednorázové zvýšení od roku 1989. Důvodem kroku je snaha o snížení inflace na cílová 2 procenta. Trhy očekávají nejvyšší úroveň 5,25 % na konci příštího roku, BoE ji označila za příliš vysokou.
BoE dále oznámila, ekonomika ve Velké Británii je podle jejího názoru již v recesi a že bude recese delší než obvyklá 2-3 čtvrtletí, maximálně 1 rok. Nyní očekává “very challenging outlook” a recesi až do poloviny roku 2024. “It is expected to be in recession for a prolonged period.” Pro rok 2023 očekává recesi 1,0 %.
Všechny centrální banky včetně ECB nemění svůj názor – snížení inflace je důležitější než recese ekonomiky.
Zde je přehled úrokových sazeb a jejich porovnání s mírou inflace ve vybraných zemích. Tabulka je z minulého čtvrtka a modře jsou označeny země, kdy došlo ke změně ve srovnání s tabulkou vydanou minulou středu.
