Minulý týden či zasedala řada centrálních bank. ČNB, Fed, Bank of England, Bank of Japan a Swiss National Bank, týden před tím ještě Evropská centrální banka. Nyní se na kroky těchto bank podíváme jednotlivě.
V České republice proběhlo vše dle očekávání, ČNB snížila úrokové sazby stejně jako v únoru o 0,5 %. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se poměr členů bankovní rady ČNB změnil z únorových 6:1 v únoru na 5:2 minulý týden. Dva členové hlasovali pro snížení o 0,75 %, což by mohlo být akceptovatelné vzhledem k 2% meziroční inflaci a dosaženému inflačnímu cíli. Nicméně, bankovní rada preferuje opatrný přístup ve stylu „pomalu, ale jistě“.
Guvernér ČNB Michl opakovaně varuje, že jestliže vývoj inflace nebude odpovídat očekávání banky, může dojít k přerušení nebo až zastavení snižování úrokových sazeb. Únorová inflace činí 2 %, jádrové inflace (bez energií a potravin) je úrovni 2,8 %. Toto vyjádření bude pravděpodobně součástí každého prohlášení při snižování sazeb.
Spolu s tím ČNB také zmínila, že nebude bránit mírnému oslabení koruny. Zároveň jej však zohlední při rozhodování o výši úrokových sazeb.
Člen bankovní rady Jan Procházka v rozhovoru pro ČT24 výslovně uvedl: „Úrokové sazby a kurz koruny jsou propojené nádoby. Když byla inflace 17,5 %, tak jsme si pomáhali silnou korunou, která zlevňovala dovoz. Nyní je vývoj opačný čili uvolňování měnové politiky probíhá i kurzovým kanálem. Vývoj kurzu sledujeme a budeme mu přizpůsobovat i tempo snižování úrokových sazeb“.
Po únorovém snížení úrokových sazeb česká koruna skokově oslabila vůči euru o 30 haléřů za euro, nyní na jejich změnu defacto nereagovala.
Další snížení úrokových sazeb na příštím zasedání je víceméně jisté. Jak dlouho a jak nízko bude snižování úrokových sazeb pokračovat je ale otázkou. Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procentní bod.
Fed splnil očekávání všech a jednomyslně ponechal úrokové sazby beze změny na 5,25-5,50 %. Očekává se, že Fed letos třikrát sníží úrokové sazby v celkové výši 0,75 %, po čemž bude následovat další snížení o 1,00 % v roce 2025. Guvernér Powell řekl, že kvantitativní uvolňování se brzy zpomalí. V prohlášení se změnilo jen pár slov od prohlášení po posledním setkání, na kterém věta o ztrátách zaměstnání popisovala sílu trhu práce. Jinak jsou prohlášení stejná.
Do hry vstupuje i faktor prezidentských voleb, jeho síla je však neznámá.
J. Powell také vedl, že tolerance Fedu vůči letos se zvyšující inflaci se nezvýšila a je jen otázkou času, kdy se inflace dokáže udržitelně vrátit ke svému 2% cíli. Zároveň opakovaně zmínil, že není důvod něčemu takovému nevěřit a že Fed nechá mluvit makrodata.
Evropská centrální banka (ECB) ponechala na svém posledním zasedání v souladu se všemi očekáváními primární úrokovou sazbu na úrovni 4,5 %
ECB mírně upravila tón své komunikace, a to v reakci na kontinuální pokles inflace v průběhu posledních 18 měsíců a nově revidované, nižší ekonomické prognózy. V prohlášení po lednovém zasedání Rady guvernérů ECB konstatovala další snížení inflace. Přestože hlavní inflační ukazatele nadále klesaly, domácí cenové tlaky zůstávají silné v důsledku výrazného růstu mezd.
Evropská centrální banka si zachovává stabilní postoj, přičemž její rozhodování je ovlivněno aktuálně přicházejícími daty, která zatím nejsou dostatečným důvodem pro snížení úrokových sazeb, ačkoliv došlo k významnému pokroku v boji proti inflaci. Po tom, co na začátku roku úspěšně odolala očekáváním o snižování sazeb, se ECB zdržela jakýchkoliv pevných závazků. Místo toho znovu poukázala na to, že rozhodnutí o budoucích sazbách bude částečně záviset na vývoji jádrové inflace, která nepočítá s cenami s vysokou mírou volatility.
ECB tak dala najevo, že pro přijímání opatření je nutné opírat se o konkrétní a pevná data. Pokud se ECB rozhodne, tak vzhledem k dostupnosti dat je první snížení možné na červnovém zasedání.
Bank of Japan (BoJ) minulý týden opustila politiku negativních úrokových sazeb, kterou byla poslední centrální bankou významnější ekonomiky, jež ji uplatňovala a provedla první zvýšení úrokových sazeb od roku 2007.
Od doby, co Kazuo Ueda nastoupil do role guvernéra loni v dubnu, sílila očekávání zvýšení úrokových sazeb Bank of Japan. Přetrvávající inflace, která již přes rok přesahuje cíl banky ve výši dvou procent, vedla mnohé k očekávání, že éra záporných úroků skončí v březnu nebo dubnu. Nejnovější data naznačují, že přestože inflace zpomaluje, základní míra inflace spotřebitelských cen v Japonsku si v lednu udržela dvouprocentní hladinu stanovenou bankou.
Úrokové sazby byly nastaveny na úroveň 0,0-0,1 %, což bylo mírně nad očekáváním trhu, který předpokládal možnost nárůstu na 0,0 %
BoJ také ukončila politiku kontroly výnosové křivky (YCC), která od roku 2016 udržovala dlouhodobé úrokové sazby na úrovni okolo nuly. Uvedla, že i nadále bude nakupovat stejné množství státních dluhopisů jako dosud a v případě prudkého růstu výnosů zvýší své nákupy.
Kromě toho BoJ rozhodla ukončit nákupy akciových ETF a japonské nemovitostní investiční fondy.
Jak se očekávalo, Bank of England (BoE) ponechala popáté v řadě svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 5,25 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2008. Hlasování bylo 8:1, poprvé od podzimu 2021 nikdo nehlasoval pro zvýšení úrokových sazeb. Guvernér Andrew Bailey zároveň řekl, že snížení sazeb se blíží. „Zatím nemůžeme snížit úrokové sazby, ale věci se pohybují správným směrem.“
Jeden den před zasedáním BoE byla zveřejněna únorová inflace, která se z lednových 4,0 % snížila na únorových 3,4 %, což je minimum od září 2021. Náznaky klesající inflace byly podle guvernéra povzbudivější, ale centrální banka si musela být více jistá, že cenové tlaky v ekonomice byli plně pod kontrolou. BoE však zároveň varovala, že konflikt na Blízkém východě a narušení jedné z nejrušnějších světových námořních tras v Rudém moři představuje „podstatné riziko“, že ceny opět prudce vzrostou.
Ponechání úrokové sazby na stávající úrovni je důležité zejména v kontextu vývoje inflace a růstu ekonomiky. BoE pečlivě monitoruje tyto ukazatele, aby zajistila, že její měnová politika podporuje cíle nízké a stabilní inflace, zároveň podporuje ekonomický růst a zaměstnanost.
Úrokové sazby nečekaně snížila Swiss national Bank (SNB).
Minulý týden SNB naprosto nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu, z 1,75 % na 1,50 %. Jedná se o první úpravu úrokových sazeb této banky za posledních devět let. Zároveň se jedná o první z velkých centrálních bank, která snížila úrokové sazby. Na toto rozhodnutí reagoval švýcarský frank výrazným oslabením a vůči euru a klesl na osmiměsíčním minimum.
V rámci svého prohlášení centrální banka zdůraznila, že její rozhodnutí o snížení úrokových sazeb bylo ovlivněno nejen snižujícím se inflačním tlakem, ale také ročním posilováním švýcarského franku. Toto oslabení franku tedy SNB musela uvítat.
Předseda Thomas Jordan řekl, že tento krok byl možný, protože boj země proti inflaci v posledních dvou a půl letech byl „účinný“. Dodal, že toto rozhodnutí nebylo způsobeno tím, že by Švýcarsko chtělo předběhnout ostatní země, ale proto, že nastal „správný čas“.
Sumarizace výše uvedených úrokových sazeb a jejich porovnání s mírou inflace je zde:
