Minulý týden bylo zveřejněno množství informací o vývoji ekonomik ve 2. čtvrtletí letošního roku. Předběžné údaje byly u nás zveřejněny v pátek a podle nich naše ekonomika poklesla ve druhém čtvrtletí proti prvnímu o 8,4 %. V porovnání s loňským druhým čtvrtletím pak klesla o 10,7 %, což není žádné velké překvapení a objasňování důvodů není třeba.

Informace zatím nejsou nijak podrobné, zpráva ČSÚ se omezila na dva odstavce plus jednu větu o míře nezaměstnanosti. V prvním odstavci byla zmíněna výše uvedená čísla, druhý pak přinesl následující komentář: „Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.“ Detailnější informace budou zveřejněny později.

Obě hodnoty se blížily lepší hranici odhadů. Mezičtvrtletní pokles byl totiž predikován v rozmezí mezi 7,4 až 14 %, meziroční pokles pak očekáván mezi 9,7 až 18 %.

Vývoji ekonomiky se samozřejmě věnuje i ČNB. Ve svém komentáři se člen bankovní rady A. Michl před zveřejněním informací vyjádřil slovy „čekáme velké minus“. Splést se nešlo… Zajímavé bude vyjádření Bankovní tady, která zasedá ve čtvrtek 6. srpna.

Odhady vývojů ekonomik zveřejnily i další země. V Německu došlo k poklesům o 10,1 %, resp. o 11,7 %. Průměrní pokles v rámci ekonomik EU pak činí 11,9 % v porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku a 14,4 % v porovnání druhým čtvrtletím 2019. Největší poklesy byly zaznamenány v Itálii, Francii a Španělsku. Nejméně postiženy byly pobaltské země Litva a Lotyšsko.

Pro porovnání – pokles americké ekonomiky proti prvnímu čtvrtletí 2020 činil 9,5 %, je tedy menší nežli průměr EU. Tři čtvrtiny poklesu ekonomiky byly způsobeny rapidním poklesem poptávky spotřebitelů.