Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů překonal hranici jednoho procenta a dosáhl úrovně 1,04 % p. a. To je nejvyšší hodnota od 19. března loňského roku. Historické minimum z loňského 4. srpna je přitom přesně na poloviční hodnotě, tj. 0,52 % p. a.

Vývoj je zachycen na následujícím grafu (mezery představují neobchodní dny):

V případě třicetiletých dluhopisů jejich výnos stoupl na 1,81 %. V tomto případě se jedná o maximum od 26. února loňského roku. Historické minimum bylo dosaženo 3. března na úrovni 0,99 % p. a.  Další minimum 1,19 % p. a. bylo dosaženo ve stejný den jako u desetiletých dluhopisů.

Fed snížil úrokové sazby a tvrdí, že k jejich zvyšování přistoupí až v roce 2023. Výnos přesto začal růst. Ve Spojených státech se začíná mluvit o hrozícím zrychlení inflace. Listopadová meziroční inflace činila 1,2 %, letos se počítá s dvouprocentní inflací, která je pro řadu centrálních bank -včetně Fedu, ECB či ČNB –  jejich cílovou inflací. Velké americké banky mluví o prvním pololetí, Citibank již o dubnu.

To je pravděpodobně tahounem růstu výnosů amerických vládních obligací a další pohyb výnosů se bude vyvíjet dle vývoje inflace.  Podle vyjádření šéfa pobočky Fedu v Chicagu Ch. Evanse nebude Fedu nebude vadit ani rychlejší inflace, konkrétně přitom mluvil o třech procentech inflačního ukazatele PCE. To odpovídá klasické CPI inflaci mezi 3,5 až 4 %.

Reálné výnosy pro vlastníky amerických státních obligací se tak budou pohybovat několik procent pod nulou. To je dokonce níže než stávající reálné výnosy evropských obligací obchodovaných se záporným nominálním výnosem.