Po svém čtvrtečním zasedání Evropská centrální banka představila upravenou měnovou politiku. Jejím cílem zůstává podpora ekonomického růstu. V případě kvantitativního uvolňování se ECB od Fedu neliší, bude pokračovat. Dále bylo oficiálně oznámeno prodloužení doby trvání záporných úrokových sazeb

K určité změně došlo u posuzování míry inflace – nově bude zavedeno víceleté průměrování inflace. Zde ale nešlo o žádné překvapení, tento krok byl avizován již několik let. Podmínkou je dvouprocentní inflace ve střednědobém časovém horizontu a její udržení na stávající hodnotě.

Citát je jednoznačný:

Pohled na inflaci tedy odpovídá přístupu Fedu, pohled na úrokové sazby ale již nikoliv. Fed oznámil jejich mírné zvýšení do konce roku 2023, ECB oznámila jejich nezvyšování. Červnová míra inflace ve výši 1,9 % je těsně pod cílovou dvouprocentní úrovní.

Z grafu je vidět, že počínaje rokem 2013 se nad touto úrovní vyskytla pouze v roce 2018, navíc poměrně krátkodobě. Z tohoto důvodu se nyní mluví o střednědobém udržení na 2% úrovni. Realita je však jinde a stabilizace okolo této úrovně není v příštích dvou letech poměrně nepravděpodobná – očekávaná míra inflace pro příští rok totiž činí 1,5 %, pro rok 2023 se pak očekává inflace ve výši 1,4 %. Než se průměr dostane na onu 2% úroveň, může to trvat několik let. Do té doby úroky zvyšovány nebudou. Pokud by o tomto kroku ECB začala uvažovat, zmínky o zvýšení by se objevovaly v dostatečném předstihu, aby nedošlo k „neočekávanému“ překvapení.

Proč si ECB na vše dává velký pozor, je mimo jiné jasné i z projevu V. Constanioi v roce 2018, kdy byl viceprezidentem ECB:

„Regarding proposals to increase inflation targets, I think they are in general problematic, in view of the difficulties of managing the transition without losing credibility.“