Jedná se o plán nazvaný „New Generation EU“. O co jde? Před dvěma týdny jsme psali o emisí obligací Evropské komise ve výši 750 miliard euro a že to musí být schváleno všemi zeměmi. Nyní se objevily další informace. Padla možnost, že by věřitel mohl vyžadovat splacení celé emise po jakékoliv zemi. Podle této varianty by je měly splácet všechny členské země podle podílu na evropském rozpočtu. Dluhopisy by měly být splatné v roce 2050 s tím, že první splátka by byla odložena na rok 2028.

Evropská komise sotva sníží své výdaje. Aby tedy mohlo ke splacení dluhopisů vůbec dojít, nevyhneme se zvýšení příspěvku všech zemí do společného rozpočtu Evropské unie. Druhou možností je zavedení evropské daně. Ta bude vybírána přímo Evropskou unií.

O možných scénářích se píše v časopise Echo, my bez čtení toho článku nabídneme dvě možnosti. Ani v jednom případě nejde o danění zisků či DPH, jde o návrat k dani z obratu. Na první pohled moc možností nevidíme.

První možností jsou v řadě zemí diskutované digitální daně. Každá země to řeší individuálně (pracuje na tom i ČR, kde poslední verze z minulého týdne mluví o 5% sazbě), Spojené státy podle toho reagují, a to na každou zemi individuálně. Potřeba celoevropského jednotného zdanění proto nabízí tuto daň jako jednu z možných.

Druhou variantou je finanční trh, tam by nešlo o nic nového. Po skončení finanční krize let 2008/9, následně během evropské finanční krize v letech 2011 a 2012 se objevily úvahy na téma zavedení bankovní daně. Tehdy se nemluvilo o zvýšení daně z příjmu, ale o dani z každé realizované transakce. Neoficiální, avšak rozšířený název tehdy byl „Robin Hood Tax“.

Dost možná jsou ve hře i další varianty. Ať bude ta či ona, EU se tím přiblíží Spojeným státům evropským. Jestli je to dobře či špatně nechť si řekne každý sám.