Na svém čtvrtečním zasedání bankovní rada ČNB zvýšila úrokové sazby – dvoutýdenní repo-sazba byla zvýšena z 1,50 % na 2,75 %, tedy o 125 bp. Opět se jedná o zcela neočekávanou míru zvýšení sazeb.

Před zářijovým zasedáním se uvažovalo o možném zvýšení ne o standardních 25 bp, ale o 50 bp. O skutečných 75 bp nepadla ani zmínka. Minulý týden došlo ke stejné situaci, s posunem směrem nahoru. Bylo očekáváno zvýšení úrokových sazeb minimálně o 50 bp, přičemž zvýšení o 75 bp bylo považováno za možné. Realitou bylo zmíněných 125 bp.

Jedná se o rekordní rychlost ve zvyšování úrokových sazeb v tomto tisíciletí. Od zahájení zvyšování ke zvýšení úrokové sazby o 2 procentní body stačilo bankovní radě 5 týdnů, ke zvýšení z 0,25 % na 2,75 % jí stačilo necelých 5 měsíců (k prvnímu zvýšení došlo letos v červnu).  Při minulém zvyšování úrokových sazeb došlo k růstu z 0,25 % na 2,25 % v období listopad 2017 až únor 2020, tedy 2 roky a 3 měsíce.

Píše se o rekordním zvýšení úrokových sazeb od roku 1997. Právě v onom roce došlo k masivnímu zvýšení úrokových sazeb, absolutní rekord pochází z června 1997. Tehdejší a aktuální důvody jsou nesrovnatelné. Ať bankovní rada zvyšuje úroky nyní jakkoliv, čtvrteční zvýšení je méně než dvacetinové oproti zvýšení sazeb ze dne 4. 6. 1997, kdy došlo k růstu úrokové sazby z 12,4 % na 39,0 %, tedy o 26,4 procentního bodu. Toto extrémní zvýšení bylo obranou proti skokovému znehodnocení české koruny, která 28. května oslabila vůči německé marce (DEM) o 7,9 %. To by odpovídalo skokovému oslabení koruny vůči euru o dvě koruny během jediného dne.

Toto je názorný pohled bankovní rady České národní banky:

Názor bankovní rady na vývoj inflace je následující:

…Celková inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidává i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny počátkem roku 2022 výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti…

… Vzhledem k prognóze se bankovní rada rozhodla zvýšit úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Toto razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl navrátit inflaci na horizontu měnové politiky, tj. za 12 až 18 měsíců, do blízkosti 2% cíle a podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Tato očekávání jsou v poslední době konfrontována se silně zvýšenou inflací a Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od 2% cíle. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou.“

Zmínění 7% inflace je pochopitelné. ČNB nemůže ve svých komentářích pravidelně významným způsobem podhodnocovat očekávanou míru inflace. Se zvyšováním inflace ČNB počítá, proto otevřeně mluví o tom, že toto nebylo poslední zvýšení úrokových sazeb.

P. S. V rámci Evropské unie je zajímavé geografické rozdělení. Kromě ČNB úrokové sazby zatím zvyšují pouze centrální banky Polska, Maďarska a Rumunska. Aktuální úrokové sazby činí 1,8 % v Maďarsku, 1,50 % v Rumunsku a 1,25 % v Polsku. Ve všech případech dochází ke zvyšování úrokových sazeb z důvodu vysoké inflace (v Polsku činí 6,8 %, v Maďarsku dosahuje 5,5 % a v Rumunsku 6,3 %). Na nenulové úrovni úrokové sazby drží také chorvatská centrální banka, a to ve výši 2,50 %.