Dánská Saxo bank minulý týden vydala pravidelný výhled 10 šokujících předpovědí na následující rok.  Jedná se sice o málo pravděpodobné události, avšak pokud by k nim reálně došlo, světové dopady by byly obrovské.

Některé minulé odhady skutečně byly úspěšné. Například před rokem se podařilo odhadnout, že mladí lidé budou ve velkém opouštět Facebook a současně výrazně naroste počet uživatelů sociálních sítí například Tok-Tok. Ten letos dosáhl výrazného růstu.

Velmi přesnou trefou byla předpověď týkající se zásadních změn na trhu s ropou. Mluvilo se o tlaku na nové uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky ropy. Druhým faktorem je i výrazné posíleni pozice Indie na trhu ropy, a to i za situace, když o Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu nepadlo ani slovo. K tomuto vývoji došlo z důvodu příletu hejna černých labutí nejvyšší kategorie.

Další trefou byl odhad velmi těsných výsledků voleb ve Spojených státech do Senátu a Sněmovny reprezentantů.

S letošní přípravou předpovědí pro příští rok se SAXO bank opět nenudila. Inflace se nesníží, válka na Ukrajině neskončí a bude mít velké dopady na celosvětové dění…

Miliardáři spustí projekt Manhattan zaměřený na energetiku s více než bilionem dolarů

V příštím roce se zrychlí růst poptávky po elektrické energii. K rostoucí poptávce od trendu elektromobility se přičítá rostoucí poptávka od digitalizace, cloudové správy dat a podobně. Cílem projektu by bylo skokové zlepšení energetické infrastruktury.  

Půjde o největší cílově zaměřenou akci výzkumu a vývoje od projektu Manhattan (vývoj atomové bomby v druhé polovině 40. let)

Rezignace francouzského prezidenta Macrona

Sice v roce 2022 vyhrál prezidentské volby, ale po červnových parlamentních volbách nemá silnou pozici. V Elysejském paláci ho po rezignaci na počátku roku 2023 a nových prezidentský volbách nahradí Marine Le Pen. Výsledkem bude ohrožení EU jako celku, oslabení eura.

Centrální banky nezvládnou boj s inflací a cena zlata se překoná hranici 3 tisíc dolarů za unci

Trhy si uvědomí, že zvýšená inflace nebude krátkodobá, že na stávající úrovni čtyřicetiletých maxim se udrží delší dobu. Fed se bude snažit i nadále bojovat zvýšeními úrokovými sazbami a na první pohled pokračovat v nastartovaném kvantitativním zpřísnění.

Problémy na trhu státních dluhopisů bude muset řešit Fed, kroky ke stabilizaci trhu defacto spustí další vlnu kvantitativního uvolňování.

Čína uvolní politiku proti COVIDu. Růst ekonomiky zvýší poptávku po komoditách, jejich ceny a následně podpoří inflaci ve Spojených státech.

Zlato si konečně vezme zpět ochranu proti inflaci a jeho cena překoná hranici 3 tisíc dolarů za unci.

Vznik obranných sil EU

Evropa si uvědomí, že se sama musí více věnovat své vlastní obraně, ne se pouze spoléhat na Spojené státy. Nedávné volby do Kongresu a kandidatura D. Trumpa v prezidentských volbách 2024 jsou jasným důkazem.

Po velmi tvrdých jednáních se nakonec země shodnou na založení společných ozbrojených sil Evropské unie.  Euro výrazně posílí, akcie zbrojařských firem také.

Některá země jako první odsouhlasí zákaz produkce masa od roku 2030

Vzroste mezistátní soutěž o co nejagresivnější boj proti klimatickým změnám, jako leadery uvádí SAXO země jako Švédsko, Velkou Británii, Francii a Dánsko, které již dnes mají zákony definované cíle nulových emisí. Potravinářský sektor vnímají jako vhodný nástroj. Předpokládá se oznámení o zavedení vysoké spotřební daně pro masné výrobky do roku 2025 a závazek, že do konce roku 2030 tyto země přestanou na svém území produkovat maso.

Přejde se vegetariánské výrobky s chutí masa a pokud maso, tak pouze vyrobené v laboratořích. Do výroby masa v laboratořích mohou začít proudit velké investice.

Velká Británie zaveden referendum o zneplatnění Brexitu

Rozpočtová politika nedávno vzniklé vlády pod vedením Rishiho Sunaka nastartuje ve Velké Británii velkou recesi. Skokově se zvýší nezaměstnanost a deficit státního rozpočtu, a to díky snížení daní a zvýšení sociálních dávek obyvatelům.

Demonstrace budou tlačit na předčasné volby, průzkumy ukáží touhu po zrušení Brexitu. Volby vyhrají labouristé slibující referendum o zrušení Brexitu. V něm voliči výrazným rozdílem odhlasují návrat do Evropské unie.

Recese 2023 bude překonána silným ekonomickým růstem, dojde k posílení libry o 15 % proti švýcarskému franku.

Řada zemí zavede regulaci cen

Cenová úroveň zůstane velmi důležitým faktorem dalšího vývoje, inflaci se věnuje jeden z bodů výše. Rozšíří se zastropování cen tepla a elektrické energie, zastropování cen ropy neuspěje. Zastropování domácích cen bylo použito v obou světových válkách minulého století. Místo toho dnes vlády používají zavedení zvýšených daní pro mimořádné zisky.

Zastropované ceny energií netlačí poptávku po nich dolů, naopak.  Ve Francii budou zachraňovat energetické krachují podniky jejich znárodňováním.

Lze očekávat i zastropování platů a mezd.

Hlavním efektem však budou neočekávané vedlejší dopady – zhoršení životní úrovně, firmy nebudou mít důvod snažit se o další rozvoj, peníze uplatní jinde, než bylo očekáváno.

Země OPEC+ spolu s Čínou a Indií opustí Mezinárodní měnový fond

Tento krok bude použit jako ekonomická zbraň proti Spojeným státům. Bude založena International clearing union (ICU) s novou rezervní měnou Bancor. To bude odpovídat idee J. M. Keynese před založením Bretton – woodského systému v roce 1944.

Ještě více se sníží používání dolaru v mezinárodním obchodu, výsledkem bude následné snížení jeho objemu v devizových rezervách jiných centrálních bank. Dolar oslabí o čtvrtinu.

Japonsko nastaví pevný kurz 200 jenů za dolar

Jen bude pokračovat v oslabování proti dolaru, dojde ke zhoršení stavu japonského finančního systému. Bank of Japan bude donucena zpomalovat devizové intervence, protože ji budou stále klesat devizové rezervy.  

Jen oslabí až na 180 jenů za dolar (pozn: aktuální kurz je 137 jenů za dolar, i když v druhé polovině října byl těsně pod 150 jeny za dolar). Poté Bank of Japan oznámí krátkodobé dočasné opatření fixující kurz jenu na 200 jenech za dolar. BoJ smaže ze svého portfolia všechny držené japonské státní dluhopisy, jako by neexistovaly. Státní dluh Japonska se postupně sníží až pod cílových 100 % HDP.

Budou zachráněny všechny japonské komerční banky. Nastanou daňové úlevy podporující repatriaci mnoha bilionů jenů ze zahraničí zpět do Japonska. Reset japonské ekonomiky zabere a USA a evropské země o něm začnou uvažovat. Japonský jen posílí od hranice 200 jenů za dolar.

Zákaz používání daňových rájů zabije Private Equity

Zde se významným způsobem projeví přechod na válečnou ekonomiku. Jednotlivé země se budou více věnovat ochraně domácího průmyslu, jeho rozdělení na důležité sektory apod. Obranné výdaje a snaha přivést společnosti zpět není zadarmo.

Společnosti se sídlem v daňových rájích jsou jasným cílem. Roční daňový únik těchto firem je odhadován na 500-600 miliard dolarů. OECD tyto ráje zakáže. Jakýkoliv pohyb peněz z daňových rájů bude muset být zapsán, mezi zeměmi OECD bude automatická výměna informací a reporting skutečného vlastníka.

Cena veřejně obchodovaných akcií společností zaměřených na Private Equity a Venture Capital klesnou o polovinu.