Víte, zda roste nebo klesá populace ČR? Jaká je její struktura? Stěhují se Češi hodně nebo málo? Kam a proč se vlastně stěhují? Jaká města a kraje jsou atraktivní? A bude aktuální stav platit i v budoucnu? Pátý díl ekonomicko-investičních textů se na výše položené otázky odpovídá.

STAV POPULACE V ČR

Počet obyvatel České republiky dlouhodobě roste. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2020 však výrazně méně než v předcházejících čtvrtletích. Přírůstek zahraniční migrace se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek novorozenců. Nouzový stav, a s ním spojená omezení, se odrazil v rekordně nízkém počtu manželství uzavřených v březnu.

Celkový počet obyvatel byl k 30.6.2020 téměř 10,7 milionů. To znamená nárůst za posledních dvacet let o 426.239 obyvatel, tedy 4,15 %. Meziročně se snížily počty nově narozených a zemřelých. Úbytek zaznamenaly meziročně také sňatky a rozvody, jenž nabyly právní moci.

STRUKTURA OBYVATEL PODLE MĚST

Dlouhodobý trend, spojený se stěhováním do velkých městských aglomerací pokračoval i v roce 2019. Zůstává však i rozšiřující se předměstská část jednotlivých větších měst. Můžeme tak pozorovat silný nárůst počtu rodinných domů a menších staveb rezidenčního bydlení, který ale není tím úplně optimálním řešením. Tyto nové celky následně významně přetěžují kapacitu  především dopravní infrastruktury, což následně, v časech dopravní špičky, zvyšuje dojezdovou dobu.

Výše uvedený graf, kromě počtu obyvatel a významného náskoku Prahy, ukazuje také na oblíbenost jednotlivých krajských měst.

V následujících letech by měl být trend, i díky dlouho diskutované a připravované nové podobě stavebního zákona, nechat města růst především zevnitř. Významným pomocníkem bude i určitý milník, který po dlouhých letech sanování, dekontaminace, regenerace a získávání potřebných povolení, nastává ve výstavbě a revitalizacích tzv. brownfieldů – tedy pozemků a nemovitostí, které jsou pozůstatkem bývalé, především průmyslové, výstavby.

URBANIZACE

Jedná se o proces, při kterém společnost mění svůj způsob života z venkovského na městský. S tím je také spojen zvyšující se podíl lidí žijících ve městech a jejich přilehlého okolí. Města samotná zvyšují svou kapacitu i kvůli narůstajícímu podílu pracujících, kteří dojíždějí za prací do významných krajských center. Je to tedy především zaměstnanost v daném městě či oblasti, jenž je jedním z hlavních určujících kritérií pro zvýšení či snížení dlouhodobé míry urbanizace.

Na mapě jsme vyznačili, z našeho pohledu, urbanisticky nejvýznamnější lokality v ČR. Zároveň předpokládáme, že bude tento trend, pro příštích 10 a více let neměnný.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Z dostupných dat je zjevné, že obyvatelů ČR stále přibývá. Patrná je i zvyšující se míra urbanizace, jenž následně zvyšuje nároky na občanskou vybavenost, sociální zázemí a soužití, dopravu a její infrastrukturu, veřejné služby, dostupnost bydlení, podmínky pro studium a další.

TÉMA DALŠÍHO DÍLU

Aktuality na trhu rezidenčního bydlení, jeho dostupnost a budoucí vývoj – takové bude téma šestého dílu.