Na nedávném summitu v Johannesburgu byla očekávána dvě hlavní témata. Prvním je zavádění nové obchodní měny kryté zlatem, druhým pak rozšíření této skupiny.

Právě téma rozšíření summitu dominovalo. Bylo rozhodnuto, že skupina BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) pozve šest nových zemí, konkrétně Argentinu, Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Členy se stanou 1. ledna 2024. O přijetí do BRICS požádaly čtyři desítky zemí, 22 zemí z nich formálně.  Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa označil BRICS za uskupení, které bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Podle Felixe Richtera bude nový blok představovat zhruba 46 % světové populace, 29 % světového hrubého domácího produktu v nominálním vyjádření a 32 % světového HDP v paritě kupní síly.

Dlouhodobý vývoj je názorně zde:

Díky většímu HDP (k vyrovnání došlo v roce 2020) je skupina BRICS čím dál častěji vnímána jako alternativa k ekonomické skupině G7, která zahrnuje rozvinuté země.  Noví členové se na celkovém HDP skupiny BRICS podílejí přibližně 10 %. Proto navzdory těmto přírůstkům budou Čína a Indie nadále dominovat BRICS jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska počtu obyvatel.

Podíl stávajících BRICS na celosvětovém obchodu činí pouze 18 procent. Představitelé zemí G7 na opakující se otázky odpovídali, že nepovažují rozšíření BRICS za hrozbu. 

Díky vstupu Íránu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů exportujících velké objemy ropy se podíl zemí BRICS na mezinárodním obchodu zvýší, avšak díky podílu Číny nikoliv zásadním způsobem. Pravděpodobnost zavedení nové společné obchodní měny klesla. Pokud o ní obtížně jednalo 5 zemí, mezi jedenácti to bude ještě těžší. Zároveň však stoupne objem transakcí na trhu s ropou nefinancovaný americkými dolary. Jeho podíl na globálním trhu se sníží, avšak nebude to zásadním způsobem.

V závěrečném prohlášení je zmíněna i stávající ekonomická situace vyspělých zemí. Jako problém je zde označen negativní vliv zadlužení vyspělých zemí a probíhajícího zvyšování úrokových sazeb jejich centrálními bankami. Pro země BRICS a další země to to představuje potenciálně významný externí šok.

Právě jednání věcech s globálním dopadem chtějí země BRICS přenést na jednání skupiny G20. Bude to velmi zajímavé, protože letos jednání G20 vede Indie, v příštím roce Brazílie a v roce 2025 Jihoafrická republika.

P. S.

Původní BRIC byl založena Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou v roce 2009, v roce 2010 se přidala Jihoafrická republika. Autorem zkratky BRIC paradoxně nejsou samotné země, ale Jim O’Neill, ekonom Goldman Sachs, který tuto zkratku použil již v roce 2001 pro zmíněnou čtveřici zemí v rámci své analýzy, kde je uvedl jako země s růstovým potenciálem.