O výsledcích čtvrtečního zasedání vedení ECB jste pravděpodobně slyšeli. Proto jenom stručná rekapitulace:
ECB v obavách před vývojem ekonomik zemí eurozóny přijala silný balík pro podporu růstu. Zahrnuje evropské QE 2 – sice „jen“ 20 miliard euro měsíčně, ale s předem nedefinovaným koncem. Ekonomové sice očekávali 30 miliard měsíčně, ale jen na 1 rok. QE 2 tedy bude probíhat, dokud bude třeba. Podle všeho to bude hodně dlouhý proces, jeho síla může být v případě potřeby zvětšena. K tomu ECB snížila už tak záporné sazby – z -0,4 % na -0,5 %. Kvůli omezení dopadu záporných sazeb na hospodaření bank zavedla pásmové úročení vkladů u ECB.

Nás ale zaujalo ještě něco jiného. To, že podle agentury Reuters bylo hlasování o nové vlně QE velmi těsné. Přiložený obrázek vytvořený agenturou Bloomberg na základě neveřejných informací ze zasedání ukazuje strukturu zemí, které byly pro a proti nové vlně tištění peněz.

Německá ekonomika pociťuje významné oslabení růstu, přesto šéf Bundesbanky byl proti nové vlně QE. Postoj shodný s Bundesbankou dlouhodobě zastává i vedení nizozemské centrální banky, teď se i nim přidali i Francouzi.

Tyto tři země tvoří přibližně polovinu ekonomiky eurozóny. Nad to se přidali i zástupci rakouské a estonské centrální banky.

Christine Lagard se nudit nebude…