ČNB před nedávnem překvapila zvýšením úrokových sazeb, když dvoutýdenní repo sazba byla zvýšena o 25 bp na 2,25 %, lombardní sazba na 3,25 % a diskontní sazba na 1,25 %. Jako hlavní důvod byla uváděna stále rostoucí inflace v loňském roce. Před pár dny byla zveřejněna letošní lednová inflace (mimochodem ještě větší, než ČNB předpokládala), která dosáhla úrovně 3,6 %, což je osmileté maximum, jak je patrné z grafu níže.

Lednový nárůst táhlo bydlení, potraviny a alkohol (tomu napomohla změna spotřebních daní). Bydlení a potraviny tvoří necelé dvě třetiny naší inflace.  „Dramatická“ reálná repo sazba tak činí -1,35 %.  Zajímavé je porovnání se Spojenými státy a eurozónou.

Úrokové sazby Fedu činí 1,5 – 1,75 procenta a J. Powell před pár dny prohlásil, že nevidí možnost v dalším snižování úrokových sazeb. Tamní inflace je na úrovni 2,5 % a americké reálné úrokové sazby tedy také záporné, jedná se o cca -0,75 %. Před loňským trojím zvyšováním sazeb Fed však se zápornými reálnými úroky vůbec nepracoval.

Úroková sazba ECB je záporná, -0,5 %, inflace činí 1,4 %.  Záporná reálná úroková sazba tak vychází na -1,9 %. Eurozóna by ráda viděla inflaci ještě blíže k 2 procentům, čímž by reálná úroková sazba nejspíše začínala dvojkou.

Z tohoto pohledu se ČNB nechová extrémně přísně, jak se to tom v řadě případů mluvilo. Fed je i po trojím loňském snížení sazeb přísnější než ČNB. Politika ECB je kapitola sama pro sebe.