Ve středu a ve čtvrtek minulý týden zasedal Fed, Bank of England, Evropská centrální banka a Česká národní banka. Všechna jejich rozhodnutí přitom odpovídala očekávání. Fed zvýšil úrokové sazby o 0,25 % na 4,5 % – 4,75 %, Evropská centrální banka zvýšila depozitní úrokovou sazbu o 0,5 % na 2,50 %, Bank of England zvýšila základní úrokovou sazbu z 3,5 % na 4,0 %. Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny.

Hlasovací poměr bankovní rady ČNB byl obvyklých 5:2. Pět členů hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, dva členové hlasovali pro jejich zvýšení o 0,50 %. Jednalo se o poslední zasedání bankovní rady ve stávajícím složení. O dva týdny později by pravděpodobným výsledkem byl poměr 6:1.

Po čtvrtečním jednání bankovní rada zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Zde je její porovnání s prognózou vydanou před třemi měsíci:

Největší změna se týká míry inflace, její prognóza byla zvýšena z 9,1 % na 10, 8 %.  Mírně se snížil odhad síly recese (pokles ekonomiky byl zmenšen z 0,7 % na 0,3 %). Odhad úrokových sazeb PRIBOR ve výši 7,0 % zůstal beze změn. Odhad kurzu koruny vůči euru byl posílen o 30 haléřů. 

Níže nejdůležitější citace:

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika…

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny“

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“

Zde je přehled úrokových sazeb a jejich porovnání s mírou inflace ve vybraných zemích. Tabulka je z minulého týdne a modře jsou označeny země, kde došlo minulý čtvrtek ke změně. 

Z uvedených centrálních bank má reálné úrokové sazby nejvyšší Fed. Jsou pouze o 1,9 procentního bodu nižší než činí prosincová míra inflace. Bank of England je má zápornou úrokovou sazbu -6,0 %, ECB drží reálnou úrokovou sazbu -6,5 %.  Z výše zmíněných centrálních bank má nejnižší reálnou úrokovou sazbu ČNB, dosahuje -8,8 %. 

Bank of England v prohlášení po zasedání vynechala dříve opakované sliby, že v případě potřeby bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Jako důvod uvedla očekávané zpomalení inflace současně s rostoucími ekonomickými problémy.

Evropská centrální banka se zvyšováním úrokových sazeb bude zatím pokračovat. Na březnovém zasedání se jako pravděpodobné jeví zvýšení o 0,50 %, poté lze očekávat pokračování zvyšování sazeb, i když možná pomalejším tempem. 

V případě Fedu je na nejbližším zasedání nejpravděpodobnější zvýšení úrokových sazeb opět o 0,25 %. Jakýkoliv jiný krok by byl velkým překvapením.   

Česká národní banka stále nevylučuje možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitá bude lednová míra inflace, která bude zveřejněna 10. února.