V posledních dnech bylo zveřejněno nakolik zajímavých informací o prosincové inflaci. Budeme se věnovat České republice, eurozóně a Spojeným státům.

Pojďme se nyní blíže podívat na inflační data z ČR.

Ze říjnových 8,5 % a listopadových 7,3 % klesla inflace v souladu s očekáváními na 6,9 % (se zápornou meziměsíční inflací -0,4 %). Tahounem brždění inflace byly potraviny. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) zůstala na 3,6 %. 

Průměrná míra inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Pro srovnání – v roce 2022 činila 15,1 %. Ceny zboží celkem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %

Zpět k prosincovým datům. Ceny zboží vzrostly o 7,6 %, ceny služeb pak o 5,7 %.

• Bydlení: elektřina +142,4 % (v listopadu 143 %). Zemní plyn – pokles o 7,7 % (v listopadu pokles o 6,3 %) a teplo a teplé vody stejně jako v listopadu +24,2 %. Vodné stejně jako v říjnu a listopadu +16,3 %, stočné stejně jako v listopadu +26,9 %.
• Imputované nájemné + 0,6 % (v listopadu + 0,5 %), klasické nájemné +7,3 % (v listopadu 7,4 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %) a ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 28,3 % (v listopadu o 19,5 %). Proti tomu rostly např. ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu + 8,4 %) nebo ceny alkoholických výrobků a tabáku. 

Stravovací služby +8,1 % (v listopadu +8,4 %), ubytovací služby + 11,4 % (v listopadu +12,0 %)

Vývoj inflace je v souladu s odhadem ČNB (+7,0 %). Tomu odpovídá shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení meziroční inflace v říjnu cenový růst ve zbytku roku zpomaloval. Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle. 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí utlumený vývoj cenové hladiny v posledních měsících. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Stávající prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Vzhledem k tomu, že za období únor–prosinec 2023 dosahuje inflace v ČR pouhých 0,9 %, lze očekávat, že lednová meziroční inflace bude na úrovni 3,0 – 3,5 %.

Inflace v zemích eurozóny

Prosincová inflace ve výši 2,9 % se z listopadových 2,4 % vrátila zpět na úroveň z října. Jádrová inflace činí 3,4 % a je vyšší než celková míra inflace.  Nejvyšší meziroční míra inflace v prosinci je u potravin, alkoholu a tabáku 6,1 % (6,9 % v listopadu), následovaná službami ve výši 4,0 % stejně jako v listopadu. Neenergetické průmyslové zboží vzrostlo 2,5 % (2,9 % v listopadu) a energie poklesly o 6,7 % (-11,5 % v listopadu. 

Zde je přehled po zemích eurozóny:

Pod cílovou 2% inflací je Belgie s Itálií, obě země s inflací 0,5 %, Lotyšsko s inflací 0,9 %, v Nizozemí činí 1,0 %, ve Finsko s Lotyšskem je 1,6 %, v Portugalsku 1,8%. Poslední zemí s takto nízkou inflací je Kypr, kde dosahuje 1,9 %. Největší je na Slovensku, kde činí 6,6 %, Rakousku s 5,7 % a Chorvatsku, kde je 5,5 %. Inflace v České republice je v prosinci vyšší než ve všech zemích eurozóny. V případě příznivého vývoje se za měsíc přiblíží průměru eurozóny. 

Inflace ve Spojených státech

Meziroční míra inflace v USA se v prosinci 2023 zvýšila na 3,4 % z listopadového pětiměsíčního minima 3,1 %, což je více, než trh očekával (3,2 %), a to díky pomalejšímu poklesu cen energií. Meziměsíční růst byl 0,3 %, očekávání byla 0,2 %. Na rozdíl od České republiky je jádrová inflace vyšší než klasická a dosahuje 3,9 %. Je tedy vyšší než v České republice.

Nejzajímavější ze všeho se nám jeví blízkost jádrových inflací, které centrální banky považují za hlavní parametr při svém rozhodování: eurozóna 3,4 %, Česká republika 3,6 % a Spojené státy 3,9 %. ČNB má větší prostor pro snižování úrokových sazeb než ECB nebo Fed.