Hned na úvod – vynechme politické hledisko typu Trump x „NeTrump“, to ať si řeší v USA. Podívejme se na to čistě z pozice investora do akcií.

Prezidentské volby ve Spojených státech jsou sice až za rok, ale kampaň už jede. Zejména demokratičtí kandidáti slibují vyšší zdanění, mimo jiné velkých nadnárodních firem, aby pomohli obyčejným Američanům.

J. Biden slíbil opatření, která během 10 let zvýší výběr daní o 3,4 bilionu dolarů a míří na bohaté Američany a velké firmy. Ponechme stranou bohaté Američany a podívejme se právě na veliké firmy. Vadí mu například, že Amazon na federální úrovni neplatí žádnou daň z příjmu. Nějaké daně sice platil, většinu však v zahraničí a ty, které platil v USA, směřovaly do rozpočtů měst či států, tedy nikoliv do federálního rozpočtu.

Struktura navrženého zvýšení daní za příštích 10 let je zde:

V případě firem by šlo o 1,16 bilionu dolarů (730+400+340) v průběhu 10 let. Za rok tedy cca 116 miliard. Ne všechny velké společnosti jsou obchodovatelné na burze. Takže dejme tomu, že na obchodované firmy by to dopadlo vahou 100 miliard za rok. O to by klesl jejich čistý zisk.

To ale má samozřejmě dopad na ceny akcií. Zde ukazatel P/E působí jako převodník zisků firem na ceny jejich akcií. Aktuální P/E indexu S&P 500 je 23. Pokles zisku i 100 miliard by vedl k poklesu kapitalizace firem o 2,3 bilionů dolarů. Stávající kapitalizace akcií S&P 500 je 26 bilionů. Akcie by tedy klesly o cca o 9 %. Nemluvě o tom, že takováto úprava daní by zmenšila prostředky společností pro další investice apod., tedy omezila další růst.

Ve svém důsledku by tedy Biden tímto krokem nepotrestal jen velké firmy, ale jejich prostřednictvím i drobné investory, kteří by to zaplatili nižšími cenami akcií a menšími dividendami ve svých podílových fondech či penzijních plánech.