Ve středu došlo ke jmenování nových tři členů bankovní rady ČNB. Jiřímu Rusnokovi skončil druhý mandát, jestřábi Tomáš Nidetzký a Vojtěch Benda druhý mandát nezískali. Místo nich byli jmenováni Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Ta zároveň nahrazuje T. Nidetzkého v pozici viceguvernéra.
Jan Frait již členem bankovní rady byl, a to v letech 2000–2006. To znamená při vstupu ČR do Evropské unie, kde byl zároveň projednáván budoucí vstup do eurozóny. Možný vstup do eurozóny se stává v ČNB stále více diskutovaným tématem (např. 24. května ČNB k tomuto tématu pořádala debatu). Vstup do eurozóny má 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míru inflace, výši úrokových sazeb a stabilitu kurzu domácí měny k euru. Z nich ČR aktuálně nesplňuje míru inflace a stabilitu kurzu koruny, což ovšem neznamená, že se situace v příštích šesti letech nemůže změnit a vstup do eurozóny se stane důležitým tématem. Při svém tehdejším působení v ČNB měl Frait blíže k holubům.
Další jmenovaná Karin Kubelková zatím členem bankovní rady nebyla. Pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory, je předsedkyní Národní rozpočtové rady a zároveň poradkyní premiéra P. Fialy. V jejích postech lze vidět dvě věci. Prvním je práce v Hospodářské komoře, kde se jedná o propojení s podnikatelskou sférou a v určitém směru za „náhradu“ Vladimíra Dlouhého, který byl považován za hlavního kandidáta na pozici guvernéra. Druhým je propojení se současnou vládou, což je možná analogie propojení A. Michla s vládou A. Babiše.
Viceguvernérkou pak byla jmenována Eva Zamrazilová. Podobně jako J. Frait již byla členkou bankovní rady, a to v letech 2008-2014. Za svého tehdejšího působení tedy zažila finanční krizi 2008–2009 a krizi eurozóny v letech 2011 – 2012, získala tedy zkušenosti, které se do stávajícího ekonomického prostředí budou velmi hodit. Jako jednu z příčin stávající inflace vidí objem peněz v ekonomice a jako nutnost vidí stabilizaci veřejných financí. Před několika dny oznámené budoucí deficity se jí zamlouvat nebudou, důležité ale bude jejich zdůvodnění. Při svém rozhodování bere v úvahu nejen tvrdá čísla. Není úplný jestřáb.
Tři jestřáby jsou tedy nahrazeni trojicí „něco mezi“. To není špatná varianta, každopádně stabilní hlasovací poměr 5:2 ve prospěch jestřábů tak se staro/novými tvářemi v bankovní radě zmizel.
Růst inflace dále pokračuje. V pátek byla oznámena míra inflace za květen, která dosáhla 16,0 %.
Vývoj míry inflace od ledna je velmi stabilní, resp. stabilně rostoucí…
Dosavadní inflace v letošním roce byla následující:
- Leden: 9,9 %
- Únor: 11,0 % (ve srovnání s lednem +1,1 %)
- Březen: 12,7 % (ve srovnání s únorem + 1,7 %)
- Duben: 14,2 % (v srovnání s březnem +1,5 %)
- Květen: 16,0 % (ve srovnání s dubnem + 1,8 %)
Tahouny inflace jsou ceny energií, pohonných hmot, oděvů a potravin.
Zpomalení zvyšování inflace není nikde vidět. Na červnovém zasedání (posledním ve „starém“ složení) jistě dojde k silnému zvýšení úrokových sazeb. J. Rusnok se několik dní před zveřejněním míry inflace vyjádřil, že zvýšení o 0,75 % je jisté. Po takto vysokých květnových datech a budoucím složení bankovní rady méně ochotnému zvyšovat úrokové sazby není nemožné i zvýšení o 1,25 %.