Ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo aktualizovanou makroekonomickou predikci. Minulá predikce byla vydána v první polovině listopadu loňského roku.

Hlavní makroekonomické ukazatele jsou patrné z přiložené tabulky:

Odhad reálného poklesu ekonomiky se změnil z -0,2 % na -0,5 %. Významným přispěvatelem budou domácnosti, které vzhledem k poklesu reálných příjmů omezí svoji spotřebu. Vláda své výdaje zvýší.

Odhad průměrné míry inflace byl zvýšen z 9,5 % na 10,4 %, pro první čtvrtletí MF očekává přibližně 15 % míru inflace. V případě kurzu české koruny k euru došlo k posílení koruny z 24,5 na 24,2 koruny za euro. V době vydání minulé prognózy byl koruna proti euru slabší o 60 haléřů. U nezaměstnanosti došlo k jejímu nepatrnému zvýšení z 3,1 % na 3,2 %.

Schodek státního rozpočtu je očekáván ve výši 4,2 % HDP, dojde ke zvýšení podílu státní zadluženosti u 44,6 % na 45,8 % HDP, tedy o 1,2 procentního bodu. Odhad nominálního HDP byl zvýšen z 7,1 bilionu Kč na 7,3 bilionu. Za pozornost stojí, že ve srovnání s rokem 2022 je očekáváno zvýšení o 560 miliard (při poklesu reálného HDP). 

Zajímavou kombinací je zvýšení odhadu inflace spolu se snížením odhadu výše dlouhodobé úrokové sazby. Tento odhad byl snížen z 5,2 % na 4,6 %.  Nejedná se o očekávané snížení úrokových sazeb (těžko s ním lze počítat, když se zvýšila očekávaná míra inflace). 

Jako rizika pro vývoj ekonomiky vidí ministerstvo případné chybějící dodávky zemního plynu a problémy globálních dodavatelsko – odběratelských řetězců. 

Podobnou zprávu vydá Česká národní banka tento pátek. Bude velmi zajímavé je porovnat.