Inflace v eurozóně výrazně klesla, když za prosinec dosáhla úrovně 9,2 %, což je minimum od července loňského roku. Odhadovaná inflace činila necelých 10 procent.  Zatímní maximum bylo dosaženo v říjnu ve výši 10,6 %, listopadová inflace pak činila 10, 1 %. K největšímu snížení ve srovnání s říjnem došlo u energií – pokles z 41,9 % na 25,7 %). Brzdou snížení inflace jsou potraviny, jejich růst cen se zrychlil z říjnových 13,1 % na prosincových 13,8 %. Nejnižší míru inflace vykazují služby, jde o 4,4 %. (zvýšení proti říjnu o 0,1 %).

Zeměmi s největší inflací jsou pobaltské země. Vede Lotyšsko s 20,7% inflací, následuje Litva s inflací 20,0 %, k tomu se inflace výrazně snížila v Estonsku na 17,5 %. Na druhé straně v rámci eurozóny jsou Španělsko s inflací 5,6 %, Lucembursko s 6,2 % a Francie s 6,7 % inflací. Všechny naše sousední země eurozóny mají nadprůměrnou inflaci. Mezi nimi vede Slovensko s inflací 15,8 %, následuje Rakousko s 10,5 % a Německo s 9,6 % inflací.  Detailní přehled je zde:

V porovnání s říjnem došlo ke snížení inflace v Nizozemsku o 5,8 procentního bodu v Estonsku o 5 procentních bodů, na třetím místě je Belgie se snížením o 2,9 procentního bodu. Zeměmi s rostoucí inflací jsou Finsko, Slovensko a Slovinsko, u všech tří zemí s poklesem o 0,5 procentního bodu. 

Příští zasedání ECB je 25. ledna. Uvidíme, jakým tempem bude pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb, prosincové zvýšení činilo 0,5 %.  ECB opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Toto je předpověď ECB ohledně dalšího vývoje inflace. Pro k 2023 očekává inflaci 6,3 %:

Zatím prognózy počítají s tím, že říjnová inflace se stane mnohaletým maximem. Doufejme, že se nepletou.

P. S. Tento týden bude zveřejněna i prosincová míra inflace v České republice a Spojených státech.