Minulý týden byly zveřejněny míry inflace v České republice, Evropské unii i Spojených státech. V ČR došlo po více než roce k poklesu meziroční míry inflace z 17,5 % na 17,2 %. 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +19,6 %, služby +13,5 % (růst cen zboží a pokles cen služeb ve srovnání s červencem)
• Bydlení 1: elektřina +3,6 %, plyn 61,4 %, tuhá paliva 45,8 %, teplo a teplá voda + 20,1 %
• Bydlení 2: nájem + 5,1 %, vodné + 5,3 %, stočné +6,4 %
• Bydlení 3: imputované nájemné + 18 %. Zde je pokles z červencových 19,3 % díky vývoji cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení.
• Potraviny: mouka + 64,2 %, mléko +48,7 %, cukr +41,7 %, drůbeží maso 33,7 %, 
• Doprava a automobily: pohonné hmoty + 28,3 % (v červenci bylo 47,5 %), ceny automobilů + 16,2 %, 
• Stravování a ubytování: stravovací služby + 24,7 %, ubytování +20,1 %

Jedná se o menší zvýšení, než bylo očekáváno – odhady činily 17,7 % a ČNB pracovala ve svém scénáři s inflací ve výši 19,3 %. Podle vyjádření ČNB sice míra inflace nedosáhla svého vrcholu, ale výrazným způsobem se mu přiblížila. Toto jsou vybrané body z vyjádření P. Krále, ředitele sekce měnové.

„Srpnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o zhruba dva procentní body pomalejší.“

„Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace během léta přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním.“

„Podle prognózy trend poklesu inflace vlivem uvedených faktorů dále zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.“

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v rozhovoru pro Reuters: „Vrchol inflace může být níže, než jsme čekali, ale je také možné, že bude zpomalovat pomaleji.“ Dále jako pravděpodobné označila zachování úrokových sazeb na stávající úrovni. Také viceguvernér Marek Mora očekává zpomalování poklesu, nad 15% úrovní se inflace ještě nějakou dobu udrží. Vyslovil se pro pokračování zvyšování úrokových sazeb.

Srpnová inflace v Evropské unii dosáhla 10,1 % (červencová činila 9,8 %). Je to první dvouciferná míra inflace Evropské unie jako celku. Metodika Evropské unie (HCIP) snížila inflaci České republiky z 17,3 % na 17,1 %. I tak má Česká republika v rámci Evropské unie pátou nejvyšší míru inflace. Vyšší je v Maďarsku a všech třech pobaltských zemích. Z našich sousedních zemí je nejnižší inflace v Německu – 8,8 %, následuje Rakousko s 9,2 %, Slovensko s 13,4 % a nejvyšší je v Polsku – 14,8 %.  Trojicí zemí EU s nejnižší inflací jsou Francie, Malta a Finsko. 

V řadě zemí se projeví vliv zastropování ceny elektrické energie a zemního plynu. V každé zemi se to ale projeví jinak, podle toho, kdy a v jaké výši budou ceny zastropovány.

Zvýšení úroků Evropskou centrální bankou na nejbližším zasedání lze považovat za jisté. Otázkou zůstává pouze o kolik. 

Nečekaný byl vývoj inflace ve Spojených státech. Sice podruhé za sebou došlo k jejímu poklesu, tentokrát z 8,5 % na 8,3 %, ale nebylo to přijato pozitivně. Byla totiž očekávána inflace ve výši 8,1 %. 

Graf je zde:

Hlavní negativní zprávou bylo zvýšení Fedem sledované jádrová inflace na 6,3 %. Za pozornost stojí zvýšení cen potravin. Dvanáctiměsíční růst jejich cen o 11,4 % je rekordem od jara 1979. Tehdejší inflace vrcholila v roce 1980.  

Zvýšení úrokových sazeb Fedem o 0,75 % je považováno za jisté, možné je i zvýšení o celý procentní bod. 

Guvernéři Fedu a vedení ECB zasedají tento týden, Bankovní rada ČNB pak příští týden.