Jedním z prvních vítězů Brexitu je akciová burza v Amsterodamu. Londýnská burza byla v lednu sesazena z dlouhodobě drženého prvního místa se týče objemu ochodů s akciemi v Evropě. Největší evropskou burzou pro obchodování s akciemi se nestala ani burza ve Frankfurtu, ani v Paříži. Do čela se totiž dostala amsterdamská burza Euronext. Zatímco ještě v prosinci byl na sedminové úrovni burzy v Londýně, třetinové úrovni burz v Paříži nebo Frankfurtu, v lednu Euronext získal většinu obratu ztraceného londýnskou burzou a jeho obrat se zečtyřnásobil. Tím se dostal o necelých 10 procent před samotnou londýnskou burzu a přibližně o 50 % nad pařížskou nebo frankfurtskou.

Hlavním důvodem je skutečnost, že evropské finanční instituce v Londýně přestaly obchodovat, protože obchodní systémy londýnské burzy nebyly uznány na stejné úrovni jako u burz v zemích EU. V minulosti byly odhady, že objem těchto transakcí tvořil přibližně polovinu obchodů na londýnské burze. Lednový objem obchodů tomu tedy odpovídá.

Podle guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho to je vyřazení londýnské burzy „chyba“ EU, protože dojde k fragmentaci akciových trhů. Tento bod je však součástí prosincové dohody o Brexitu, protože londýnská burza odmítla předem sdělit, jaké má plány do budoucna. Raději je řízena z Londýna než z Bruselu.

Správci finančních prostředků budou více vyhodnocovat likviditu. Zatím to nevypadá zle, ale pokud by došlo k neočekávanému skokovému poklesu objemu ochodů, investoři by to mohli vnímat jako riziko likvidity a stáhli by ještě více peněz.  Místo známého „runu na banku“ by tak hrozil „run z Londýna“. To zde zatím vidět není a nikdo si to ani nepřeje, evropské burzy samozřejmě také ne.