Menu

Lednová míra inflace v České republice, eurozóně, UK a USA

Minulý týden byly zveřejněny v České republice, Spojených státech a Velké Británii míry lednové inflace. K tomu přidáme i data pro eurozónu. 

Pojďme se nyní blíže podívat na inflační data z ČR.

Z lednových 6,9 % spadla inflace nečekaně na pouhých 2,3 %, což nejnižší hodnota od března 2021 a zároveň je již v rámci tolerančního pásma bankovní rady ČNB, které činí 1% – 3 %. Všechna očekávání byla výrazně vyšší, medián trhu byl 2,9 %, samotná ČNB očekávala 3,0 %. Jádrová inflace (inflace bez cen potravin a energií) klesla z prosincových 3,6 % na 2,9 % (ČNB očekávala 3,8 %). 

Ceny zboží vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 5,1 %.

  • Bydlení: elektřina +13,3 % (v prosinci 142,4 %). Zemní plyn – pokles o 6,5 % (v prosinci pokles o 7,7 %). Vodné +10,9 % (od října do prosince +16,3 %), stočné +10,5 % (v listopadu i prosinci +26,9 %).
  • Imputované nájemné + 0,4 % (v prosinci + 0,6 %), klasické nájemné +7,0 % (v prosince 7,3 %)
  • Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. ceny mouky v lednu klesly o 23,6 % (v prosinci pokles o 19,7 %), masa o 6,6 % (v prosinci pokles o 3,0 %), jogurtů o 7,6 % (v prosinci pokles o 1,4 %), sýrů a tvarohů o 9,7 % (v prosinci pokles o 5,4 %) a cukru o 21,9 % (v prosinci pokles o 17,2 %). Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 % (v prosinci růst o 5,8 %) a zeleniny na 13,3 % (v prosinci růst + 18,7 %)
  • Stravovací služby +8,5 % (v prosince +8,1 %), ubytovací služby + 11,5 % (v prosinci +11,4 %)

Překvapivě nízkou inflaci Petr Král, ředitele sekce měnové ČNB okomentoval mimo jiné i takto:

„Lednová meziroční inflace byla ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 0,7 procentního bodu nižší. Oproti predikci došlo k většímu zpomalení růstu regulovaných cen. Taktéž jádrová inflace byla výrazně nižší. V opačném směru působil naopak menší pokles cen potravin, nápojů a tabáku. Rovněž ceny pohonných hmot poklesly o něco méně, než očekávala prognóza“.

„Cenová hladina v lednu meziměsíčně vzrostla o 1,5 %. Intenzita tradičního přecenění na počátku roku byla prozatím pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle“.

Inflace v zemích eurozóny

Prosincová inflace ve výši 2,9 % se mírně snížila na lednových 2,8 % a jádrovou inflací sníženou z prosincových 3,4 % na lednových 3,3 %.  Nejvyšší meziroční míra inflace i nadále zůstává u potravin, alkoholu a tabáku 5,7 %, následovaná službami ve výši 4,0 %. Neenergetické průmyslové zboží vzrostlo 2,0 % a energie poklesly o 6,3 %.

Zde je přehled po zemích eurozóny. 

Zeměmi s maximálně 1% inflací jsou Finsko (0,7 %), Itálie (0,9 %) a Litva s Lotyšskem s inflací rovnou 1,0 %. Do 2% inflačního cíle ECB s vejdou i Belgie (1,5 %) a Kypr (2,0 %).  Největší inflace je v Estonsku (5,0 %), následuje Chorvatsko s 4,8% inflací a Rakousko se Slovenskem (4,3 %). Pro přesné srovnání doplňujeme, že podle metodiky Eurostatu je míra inflace v České republice 2,7 %. Je tedy nižší než ve všech sousedních zemích (v Německu je 2,9 % a Polsku 3,9 %). 

Inflace ve Velké Británii

Lednová meziroční míra inflace zůstala na prosincových 4,0 %, analytici očekávali její zvýšení na 4,2 %. Jádrová inflace zůstala 5,0 %. Bank of England vyjádřila obavy, že dvojnásobný nárůst mezd (6 %) by mohl zvýšit inflační tlaky. Stejně jako v České republice či eurozóně jsou jedním z největších tahounů míry inflace ceny potravin.

Inflace ve Spojených státech

Inflační údaje v USA pro měsíc leden 2024 vykázaly pomalejší nárůst ve srovnání s prosincem, ale nezpomalily tak výrazně, jak bylo očekáváno. Konkrétně došlo k poklesu z prosincových 3,4 % na lednových 3,1 %, kdežto tržní analytici předpokládali snížení na 2,9 %. Měsíční inflace dosáhla hodnoty 0,3 %, což bylo o desetinu procentního bodu nad očekáváním trhu, který předvídal nárůst o 0,2 %. 

Jádrová míra inflace, jež odráží dlouhodobější inflační trendy vyčištěné od volatilních prvků jako jsou potraviny a energie, meziměsíčně vzrostla o 0,4 %, čímž zůstala na úrovni 3,9 % ročně – mírně nad očekávanou 3,7% úrovní.

Hlavním „tahounem“ inflace jsou náklady na bydlení, které se v lednu meziročně zvýšily o 6,0 %, meziměsíčně pak o 0,6 %,  a byly tak největším faktorem meziměsíčního nárůstu indexu všech položek bez potravin a energií. Index ekvivalentního nájemného pro vlastníky vzrostl v průběhu měsíce o 0,6 %, zatímco index nájemného se zvýšil o 0,4 %.

P.S. Zajímavostí tedy je, že nejnižší míra jádrové inflace z těchto zemí je v České republice.