Po červnové přestávce Fed v souladu se očekáváním zvýšil úrokové sazby na 5,25 – 5,50 %. Toto zvýšení, jedenácté za posledních dvanáct zasedání Fedu a je v souladu s prohlášení po červnovém zasedání Fedu o dvojím zvýšení úrokových sazeb.  Druhé zvýšení je očekáván na podzim, očekává ho  12 z 18 členů vedení Fedu (i když ne všichni mají aktuálně hlasovací právo). 

Toto je vývoj úrokových sazeb za posledních 25 let.

Za toto období byly úrokové sazby nejvyšší v roce 2000 a jejich snižování bylo nastartováno pádem „dot com“ akcií v březnu 2000. Fed tehdy snižoval v reakci na pád akci úrokové sazby i mimo ohlášená zasedání.  Ekonomická recese následovala až poté a Fed dále pokračoval ve snižování úrokových sazeb.

J. Powell uvedl, že stále doufá, že ekonomika dosáhne „měkkého přistání“, tedy scénáře, kdy inflace klesne, nezaměstnanost zůstane relativně nízká a ekonomika se vyhne recesi. Pokud se to podaří, bude to historicky pouze druhé zvyšování úrokových sazeb nenásledované recesí. Dosud jediným takto úspěšným zvyšováním úrokových sazeb byl rok 1995. 

Fed bude o dalších krocích rozhodovat „jednání od jednání“ v závislosti na základě aktuálních informací  z ekonomiky. Tento výrok je požíván dlouhodobě a používá ho i ECB nebo ČNB. 

Druhé zvýšení je možné již v září, boj s inflací má stále přednost. A to i v situaci, kdy jsou úrokové sazby výrazně nad aktuální mírou inflace (3 %).

Úrokové sazby minulý týden v souladu se všemi očekáváními zvýšila Evropská centrální banka, a to o 0,25 %. Tímto krokem zvýšila repo sazbu na 4,25 %, a sazbu pro depozita na 3,75 %, čímž obě dosáhly nejvyšší úrovně od vzniku společné měnové unie.

Hlavním důvodem pro tato opakovaná zvýšení sazeb je neústupně vysoká míra inflace, která zůstává nad cílovou hodnotou ECB, a to i přes nedávné zpomalení. Hlavním cílem centrální banky je zajistit, aby inflace opět dosáhla svého 2% střednědobého cíle včas. I když některá opatření ukazují na mírné zlepšení situace, jádrová inflace zůstává stále vysoká. Zpřísněné podmínky financování mají stále větší vliv na tlumení poptávky, což je klíčový faktor při navracení inflace zpět na cílovou hodnotu

Z prohlášení ECB zmizelo jasné vyjádření ohledně následujícího opakovaného zvýšení, podobně jako Fed o něm ECB uvažuje jako o variantě „v případě potřeby“. Úrokové sazby jsou tedy v eurozóně nyní velmi blízko svého vrcholu a další kroky ECB budou pravděpodobně záviset na dalším vývoji inflace (s důrazem na jádrovou) a ekonomiky v následujících měsících

Minulý týden zasedalo i vedení Bank of Japan, která zanechala stávající záporné úrokové sazby beze změny na -0,1 % a cíl pro výnos 10letých vládních dluhopisů kolem 0 %. 

Zároveň oznámila začátek postupného odchodu od desetiletí realizovaného masivního měnového stimulu, což jí umožní zvyšovat úrokové sazby volněji v souladu s rostoucí inflací a ekonomickým růstem. BoJ uvolnila svou politiku řízení výnosů z dluhopisů a zmírnila svou obranu dlouhodobého stropu úrokových sazeb. Podle vyjádření guvernéra BoJ se jedná o preventivní krok, který jí umožní „mrštně“ reagovat na rizika, včetně rostoucích cenových tlaků. BoJ totož zvýšila prognózu letošní jádrové spotřebitelské inflace na 2,5 % z 1,8 % předpokládaných v dubnu.

BoJ překvapila investory oznámením, že bude nabízet nákup japonských vládních dluhopisů s 10letou splatností za fixní sazbu 1,0 %, namísto předchozí sazby 0,5 %. Tento krok signalizuje, že bude nyní tolerovat růst výnosu 10letých dluhopisů až do 1,0 %. Investoři čekali mírnější krok, oznámený byl však výsledkem tvrdých jednání. Vedení BoJ si je přitom vědomo možnosti nezamýšlených dopadů tohoto kroku.

Na závěr přikmládáme porovnání výše úrokových sazeb s mírou inflace.