Díky covidu došlo v roce 2020 k poklesu celosvětové ekonomiky. Postiženy byly přitom všechny globálně důležité ekonomiky, recesi se nevyhnula žádná z nich.

Naproti tomu v roce 2020 vzrostly ceny téměř všech aktiv. Patří k nim i dluhopisy (včetně junk), přičemž růst jejich cen srazil jejich výnosy na rekordní minima. Průměrný výnos státních dluhopisů je pod 1 %, k čemuž výrazně přispívají dluhopisy v objemu 18 bilionů dolarů se záporným výnosem – viz následující grafy.

K tomu cena akcií měřená indexem S&P 500 vzrostla v roce 2020 o 16,0 %. V době ekonomické recese je růst indexu tažen rostoucím ukazatelem P/E největších společností. Cena zlata za rok 2020 vzrostla o 24 %, cena ropy klesla o 20 %, cena bitcoinu vylétla vzhůru o 318 %.

Co je hlavním číslem? Výše zmíněné obligace, akcie, nebo ještě něco jiného? Ani nejvíce sledované HDP není zmíněným klíčovým číslem.

Hlavním číslem roku 2020 je 14 bilionů dolarů. Je to objem peněz vytištěných v hlavních světových ekonomikách – USA, eurozóna, Velká Británie, Japonsko, Čína a další 8 vyspělých zemí. Objem peněz stoupl na 95 biliónů – viz následující graf.

Zda je objem nových peněz malý či přehnaný, to ukáže až čas. Je však jasné, že centrální banky raději vydají o bilion dolarů více než o jeden dolar méně.

Zajímavým ukazatelem je porovnání objemu aktiv centrální banky s HDP. Při pohledu na Fed, ECB, BoE a BoJ činil poměr jejich aktiv k HDP zmíněných zemí před začátkem QE v roce 2008 přibližně 10 %, loni byla hodnota 36 % (tahouny růstu mezi roky 2008 a 2018 byly ECB a BoJ), aktuální stav je kolem 55 %.

Významná číst těchto peněz byla využita k nákupu nově vydávaných státních dluhopisů, což umožnilo skokové zvýšení deficitu státních rozpočtů. Tím se podařilo zmírnit pokles ekonomik, jejich návrat na úroveň roku 2019 lze čekat v příštím nebo přespříštím roce. Pokud by k tomu nedocházelo, tisk peněz bude opět bez váhání spuštěn.

Klíčovým faktorem úspěchu je tak zvaný multiplikační efekt, tedy jak budou nově dodané finanční prostředky efektivní. Zde se pracuje s monetární teorií Irvinga Fischera.

Její hlavní rovnice je:  M*V = P*Q

• M – celkové množství peněz v oběhu
• V – rychlost oběhu peněz (viz graf níže)
• P – průměrná cena zboží a služeb. Změna odpovídá míře inflace.
• Q – množství prodaných jednotek

Nyní je rychlost oběhu peněz v ekonomice na rekordně nízkých úrovních. Došlo je skokovému poklesu po tištění peněz v březnu 2020 a jejímu velmi mírnému zvýšení v dalším průběhu roku.

Jestliže se peníze sice vydají, avšak téměř se nepoužijí, je výsledný efekt velmi malý. Pokud bude tento vývoj pokračovat i nadále, lze očekávat další vlny QE. Divili bychom se, kdyby nepřišly.