Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice a Spojených státech, před dvěma týdny i v eurozóně. Zde je jejich vývoj. 

Ve čtvrtek Český statistický úřad oznámil červnovou míru inflace v České republice. Ta dosáhla 8,8 %, což je nejnižší hodnota od prosince do roku 2021 (červnová činila 9,7 %). Ceny zboží vzrostly o 9,5 %, ceny služeb pak o 7,6 %. Hlavním tahounem poklesu inflace jsou ceny zboží. 

• Bydlení: elektřina +23,4 % (v červnu 24,6 %), zemní plyn +35,5 % (od v červnu 39,8 %) a teplo a teplé vody +38,9% (v červnu 40,7 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu +26,9% 
• Imputované nájemné +0,9 % (v červnu 1,5 %), klasické nájemné +7,6 % (v červnu + 6,9 %).
• Potraviny: cukr +44,7 % (v červnu 50,3 %), zvýšení cen zeleniny o 28,9 % (v červnu 28,2 %) bylo zejména díky zvýšení cen brambor o 61,2 %
• Stravovací služby +12,8 % (v červnu 13,8 %), ubytovací služby +13,6 % (v červnu 13,5 %)
• Dovolené s komplexními službami +14,2 % (v červnu + 14,4 %)

Graficky je to názorně patrné zde:

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 %,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.  

Dosažená míra inflace je o 0,1 procentního bodu nižší než činila prognóza České národní banky (červnový rozdíl činil 0,4 procentní bod). Shrnutí od Jakuba Matějů, náměstka ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta pokračovat v započatém strmém poklesu. Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku. Po jeho odeznění inflace na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2% cíle ČNB.Meziměsíční míra inflace od dubna plynule roste a v červenci dosáhla 0,5 %. Viz graf ČSÚ ukazující její vývoj. Hlavním důvodem zvýšené meziměsíční míry inflace je sezónní meziměsíční zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 22,8 %.

Podle vyjádření člena bankovní rady Jana Kubíčka by 2% cílová meziroční míra inflace měla být dosažena během 5-6 měsíců. Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání je tedy blízká nule. 

Červencová inflace v eurozóně se z červnových 5,5 % snížila na 5,3 %. Největšími tvůrci Inflace zůstávají potraviny, alkohol a tabákové výrobky, i když jejich růst se z 11,7 % snížil na 10,8 %. Hlavním přispěvatelem ke snížení míry inflace jsou ceny energií, které poklesly o 6,1 %.

Zde je přehled po zemích eurozóny:

Jedinou zemí s dvoucifernou mírou inflace je opět Slovensko, a to i když tamní inflace klesla z 11,3 % na 10,2 %. To je míra shodná s inflací v ČR spočítané dle metriky používané v Evropské unii. Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace.

Inflace ve Spojených státech vzrostla z červnových 3,0 % na 3,2 % při očekávané míře inflace 3,3 %. Jedná se o první zvýšení meziměsíční míry inflace po dvanáctiměsíčním plynulém poklesu. Rozdíl proti 2% cílové inflací Fedu se zvýšil na 1,2 %. Pozitivním faktorem pro další vývoj je zpomalení růstu nákladů na bydlení na minimum od ledna 2022. 

Viz následující graf ukazující vývoj inflace včetně její struktury:

I přes zvýšení je míra o dva procentní body nižší než úroková sazba Fedu, která je nyní v rozpětí 5,25 % – 5,50 %. Fed si je vědom rizika, že svým příliš rychlým zvyšováním úrokových sazeb, kterým bojuje proti inflaci, pošle americkou ekonomiku do recese. Na červencovém zasedání zvýšil úrokové sazby o 0,25 %, čímž potvrdil svá minulá prohlášení. 

Ve srovnání s mírou inflace jsou úroky ČNB o 1,8 % nižší, úroky ECB nižší o 1,6 % a úroky Fedu jsou naopak o 2,2 % vyšší. Tyto hodnoty si za dva až tři měsíce zaslouží zvýšenou pozornost.