Drtivá většina centrálních bank již zahájila proces zvyšování úrokových sazeb. Trojicí nejvýznamnějších centrálních bank, které ještě zvyšování úrokových sazeb nezahájily jsou Bank of Japan, Swiss National Bank a ECB. Fed začal letos.

Důležité informace k dalšímu vývoji úrokových sazeb zveřejnila v minulém týdnu ECB i Fed, proto se jim budeme dále blíže věnovat.

Evropská centrální banka má vzhledem k velkým rozdílům ekonomik dlouhý rozhodovací proces. Počátkem roku začala signalizovat, že letos s velkou pravděpodobností ukončí kvantitativní uvolňování, dále pak v polovině dubna potvrdila, že by kvantitativní uvolňování ráda zastavila ve třetím čtvrtletí, přičemž k definitivnímu potvrzení má dojít na červnovém zasedání guvernérů.

Dotazy ohledně dopadu zrychlující se inflace na výši úrokových sazeb byla odsouvány do budoucnosti s obecným vyjádřením, že ukáže až další vývoj… Ten nyní velmi jasně ukázal, že vliv inflace výrazně roste. Po zasedání v polovině dubna bylo totiž vidět, že ECB začíná vnímat rostoucí inflaci jako větší riziko než možnou recesi způsobenou zvýšením úrokových sazeb. V důsledku celosvětového pokračování růstu inflace tedy roste v ECB počet jestřábů požadujících zvýšení sazeb.

Na přelomu dubna a května začala ECB jasněji mluvit o tom, že možná bude donucena na červencovém zasedání zvýšit úrokové sazby. V pondělí minulého týdne Ch. Lagarde oznámila, že úrokové sazby by mohly být zvýšeny dvakrát po sobě. To znamená nejen v červenci, ale i v září a součet zvýšení by činil 0,50 %. Jednalo by se tak o ukončení politiky záporných úrokových sazeb.

Minimálně tři guvernéři centrálních bank eurozóny by zvýšili úrokové sazby ještě více. Jedná se o guvernéry centrálních banky Rakouska, Nizozemska a Lotyšska (zajímavé je, že mezi nimi není guvernér německé Bundesbanky). Rakouská centrální banka je známá svoji konzervativní politikou, zde není čemu divit. Podobně u centrálních bank Nizozemka a Lotyšska, v jejich případě rozhoduje míra inflace.  Všechny tři pobaltské země a Nizozemsko jsou čtveřicí zemí s nejvyšší mírou inflace v eurozóně.

Lze očekávat, že alespoň něco nám to naznačí Ch. Lagarde ve čtvrtek příštího týdne a následně se vyjádří guvernéři dalších centrálních bank zemí eurozóny.

Ve středu byly publikovány Minutes posledního zasedání Fedu. V nich není nic překvapivého. Zároveň ukazují – podobně jako v ECB – zesílení jestřábího pohledu. Ekonomika byla všemi účastníky označena za silnou, míra nezaměstnanost za velmi nízkou a inflace za vysokou. Jako riziko je vnímán vývoj na Ukrajině. Inflace zůstává hlavním tématem, avšak její růst by se měl zastavit.

Bylo potvrzeno to, že lze očekávat další zvyšování úrokových sazeb, přičemž několikrát po sobě by se jednalo o zvýšení o 0,5 % a cílovou úrokovou sazbou v rozmezí 2,25 % – 2,50 %. Teoreticky je to proveditelné ještě do konce letošního roku. Dohoda o QT (tedy stahování peněz z oběhu, resp. snižování velikosti aktiv Fedu) byla jednoznačná.

Je zde však jedna věc. Po zasedání Fedu došlo ke zhoršení řady ekonomických ukazatelů včetně poklesu HDP v letošním prvním čtvrtletí a trhy přestaly považovat červencové zvýšení úrokových sazeb za jisté. Výstup z červnového zasedání může být podle nich zcela jiný.