Minulý čtvrtek proběhlo zasedání bankovní rady ČNB, přičemž došlo ke druhému letošnímu zvýšení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba byla zvýšena o 25 bazických bodů na 0,75 %. Současně rada rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 1,75 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %.

Hlasování nebylo jednoznačné. Pro zmíněné zvýšení úrokových sazeb hlasovali 4 členové bankovní rady, jeden hlasoval pro zvýšení o 50 b.p. a dva pro ponechání na stávající úrovni. Stejný poměr platil i při červnovém zasedání bankovní rady. Jestli bude zvyšování úrokových sazeb pokračovat, dvoutýdenní reposazba může na konci roku dosahovat 1,5 %. Na dosažení loňské předkrizové únorové hodnoty (2,25 %) by následně stačila 3 zvýšení po 25 b. p., což poměrně pravděpodobný scénář. Zvláště v situaci, kdy J. Rusnok jako neutrální úrokovou sazbu vidí mezi 2,5 – 3 %. Neutrální úroková sazba jednoduše znamená, že její výše ani nepodporuje ani nebrzdí růst české ekonomiky.

Hlavním podkladem je nová makroekonomická prognóza. ČNB opět změnila názor na inflaci, očekává ještě její další zrychlování v následujících čtvrtletích nad horní hranicí tolerančního pásma. Inflace bude tažena rostoucí inflací v eurozóně a Spojených státech. V nich i eurozóně ČNB věří dočasnosti inflace, a tedy i v České republice. Návrat k 2% inflaci ČNB očekává jejím plynulým a pozvolným snižováním v průběhu příštího roku.

ČNB rovněž zvýšila odhad růstu HDP – pro letošní rok činí 3,2 %, pro příští rok 4,1 % a pro rok 2023 pak 3,0 %. Jedním z hlavních faktorů bude rozpuštění části vynucených úspor (zvýšené útraty) za poslední rok a půl. Jedná se o 200-300 miliard korun. 

Toto je shrnutí ze strany ČNB:

„Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Rizikem prognózy v proinflačním směru je větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen. Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu vlivem většího přílivu kapitálu může naopak představovat mírné protiinflační riziko. Ve stejném směru působí nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.“ 

K mimořádným operacím by ČNB přistoupla pouze v případě, že by toto shrnutí přestalo platit.