Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice a Spojených státech, před dvěma týdny i v eurozóně. Pojďme se blíže podívat na jejich vývoj.
Ve čtvrtek Český statistický úřad oznámil srpnovou míru inflace v České republice. Ta dosáhla 8,5 %, což je nejnižší hodnota od prosince roku 2021 (červencová činila 8,8 %) a je shodná s prognózou České národní banky.
Hlavním tahounem poklesu inflace jsou ceny služeb, v červenci to naopak byly ceny zboží.
- Bydlení: elektřina +23,1 % (v červenci 23,4 %), zemní plyn +34,5 % (v červenci 35,5 %) a teplo a teplé vody +37,3 % (v červenci 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu a červenci +26,9
- Imputované nájemné +0,4 % (v červenci +0,9 %), klasické nájemné +7,6 % stejně jako v červenci + 7,6 %.
- Potraviny: zvýšení cen zeleniny pouze o 6,7 % (v červenci 28,9 %).
- Stravovací služby +11,6 % (v červenci 12,8 %), ubytovací služby +13,1 % (v červenci činila 13,6 %)
Graficky je to názorně zde:
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:
Jak bylo opakovaně řečeno z úst členů bankovní rady, nějaká debata o snižování úrokových sazeb ještě nebyla na stole. Jestli se na stůl dostane v září nebo během podzimu, závisí i na tom, jak bankovní rada vyhodnotí námi dodané podklady na zářijovém jednání.“
„Směr, kterým se úrokové sazby vydají v našem regionu a posléze i v Evropě a ve Spojených státech, ten je asi zřejmý. Bude to směrem dolů. Jsme všude vysoko nad politicky neutrální úrokovou sazbou, čili jakoby výchozí podmínka je, že měnové podmínky jsou přísné. Jsou přísné, protože jsme dosud nevyhráli boj nad inflací, ale až ho vyhrajeme, tak taková přísnost měnové politiky nebude nutná. Nemusíme jít se sazbami zdaleka tak rychle dolů, jako jsme šli v době jejich růstu. Nemusíme jít tak nízko, jako byla výchozí hladina. Spíše zůstaneme někde na půl cesty, ale prostě ta debata přijde.“
Na zasedání bankovní rady ČNB příští týden je změna úrokových sazeb velmi nepravděpodobná.
Srpnová inflace v eurozóně zůstala na červencových 5,3 % při očekávaném poklesu na 5,1 %. Největšími tvůrci Inflace zůstávají potraviny, alkohol a tabákové výrobky. Zde je přehled po zemích eurozóny:
Pod 2% cílovou inflací již není žádná ze zemí eurozóny. Inflace v Pobaltských zemích pokračuje v rychlém poklesu, v žádné z těchto tří zemí není vyšší než v Německu či Rakousku, kde došlo k meziměsíčnímu růstu z 7,0 % na 7,6 %. Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. Pozitivní je skutečnost, že žádná ze zemí eurozóny už nemá dvoucifernou míru inflace, pod tuto úroveň se snížila i na Slovensku.
V reakci na nedosažení poklesu inflace reagovala Evropská centrální banka zvýšením úrokových sazeb o 0,25 % – repo sazbu na 4,50 %, a sazbu pro depozita na 4,00 %. Jedná se i nejvyšší úrovně od vzniku společné měnové unie, viz tento graf:
Hlavním cílem centrální banky je pomalé snižování míry inflace a dosažení 2% střednědobého cíle v brzké době. Vyjádření Ch. Lagarde je jasné:
Další kroky ECB budou záviset na dalším vývoji inflace s důrazem na jádrovou, a to i přesto, že ta se snížila z červencových 5,5 % na srpnových 5,3 %.
Inflace ve Spojených státech pokračovala v růstu z červencových 3,2 % na srpnových 3,7 % při očekávané míře inflace 3,6 %. Viz následující graf ukazující vývoj inflace včetně její struktury.
Jak je u grafu vidět, tahounem srpnového výšení míry inflace je zvýšení ceny ropy.
I přes zvýšení je míra o 1,7 procentního bodu nižší než úroková sazba Fedu. Následující tabulka ukazuje porovnání míry inflace s úrokovými sazbami centrálních bank v jednotlivých zemích. Názorně ukazuje rostoucí počet zemí, kde jsou úrokové sazby vyšší než míra inflace. Uvidíme, za jak dlouho se do této skupiny dostanou země eurozóny a Česká republika.