Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice a Spojených státech, před dvěma týdny i v eurozóně. Zde je jejich vývoj. 

Ve pondělí Český statistický úřad oznámil zářiovou – překvapivě nízkou míru inflace v České republice ve výši 6,9 % (oproti srpnovým 8,5 %). Jedná se o nejnižší hodnotu od prosince do roku 2021, kdy činila 6,6 %. Při dvoutýdenní reposazbě ve výši 7,00 % to znamená, že úrokové sazby ČNB jsou po velmi dlouhé době vyšší než míra inflace. 

Ceny zboží vzrostly o 7,0 % (v srpnu 9,4 %), ceny služeb o 6,7 % (v srpnu 7,1 %). Hlavním tahounem poklesu inflace jsou ceny služeb, v červenci to naopak byly ceny zboží. 

• Bydlení: elektřina +16,5 % (v srpnu 23,1 %), zemní plyn +12,5 % (v srpnu 35,5 %) a teplo a teplé vody +36,2 % (v srpnu 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 % (od června beze změny)
• Imputované nájemné +0,1 % (v srpnu 0,4 %), klasické nájemné +7,9 %, (v srpnu + 7,6 %).
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny o 20,4 % (v srpnu 24,5 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu pokles o 12,3 %), olejů a tuků o 13,0 % (v srpnu pokles o 9,9 %).
• Stravovací služby +10,1 % (v srpnu +11,6 %), ubytovací služby +12,2 % (v srpnu 13,1 %)

Vývoj je názorný:

Inflace za září je o 0,3 % nižší než prognóza České národní banky. Jádrová inflace činí 5,0 %, ČNB přitom očekávala 5,5 %. 

Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB, okomentoval míru inflace následovně:

„V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, a to i navzdory tomu, že fakticky cenová hladina v říjnu zůstane ve srovnání se zářím přibližně stabilní. Bude tomu tak vlivem přechodného technického faktoru v podobě snížené srovnávací základny z loňského roku. V říjnu 2022 byl totiž zaznamenán prudký propad cen elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie.“

„Pokud nenastane nic nepředvídatelného – po odeznění výše uvedeného statistického vlivu, který rozkolísá meziroční růst spotřebitelských cen v závěru letošního roku, klesne inflace na začátku příštího roku skokově do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle ČNB.“

Jisté je však říjnové výrazné zvýšení meziroční míry inflace. Díky záporné meziměsíční inflaci v říjnu loňského roku vychází i při letošní nulové říjnové meziměsíční inflaci meziroční míra inflace na 8,3 %. Přesto do hry vstupuje možná ještě letošní snížení úrokových sazeb. Nechme se překvapit.

Srpnová inflace v eurozóně výrazně klesla ze srpnových 5,2 % na 4,3 %   Největšími tvůrci (stejně jako v České republice) inflace zůstávají potraviny, alkohol a tabákové výrobky. 

Zde je přehled po zemích eurozóny:

Pod 2% cílovou inflací je Nizozemí se zápornou inflací -0,3 % a Belgie s inflací 0,7 %. Nejvyšší inflace je na Slovensku a činí 8,9 %, na druhém místě je Chorvatsko s inflací 7,3 %, na třetím Slovinsko s inflací 7,1 %. Inflace v Německu již není v rámci eurozóny nadprůměrná, je shodná s průměrem. 

Vývoj inflace za posledních 25 let je zachycen na grafu níže:

Hlavním cílem Evropské centrální banky je pomalé snižování míry inflace a co možná nejrychlejší dosažení úrovně 2 %.  ECB zasedá příští týden a zajímavé bude nejen rozhodnutí ohledně sazeb, ale i následné komentáře představitelů centrálních bank některých zemí. 

Inflace ve Spojených státech je na úrovni 3,7 %, viz následující graf ukazují vývoj po měsících včetně její struktury. Tahounem inflace zůstávají náklady na bydlení a dopravu.

Jádrová inflace je o 0,4 % vyšší než celková, její hodnota je v souladu s očekáváním. 

I přes zvýšení je míra o 1,5procentního bodu nižší než úroková sazba Fedu. 

Následující tabulka ukazuje porovnání míry inflace s úrokovými sazbami centrálních bank v jednotlivých zemích. 

Z tabulky je jasně patrný rostoucí počet zemí, kde jsou úrokové sazby vyšší než míra inflace. Uvidíme, za jak dlouho se do této skupiny dostanou země eurozóny. Česká republika je již v „zelených číslech“ (i když s téměř 100 % jistotou můžeme tvrdit, že říjnová inflace vyšší než úrokové sazby).