Minulý týden došlo ke zveřejnění dvou zajímavých věcí. První je lednová inflace v celé Evropské unii a druhou jsou Minutes z únorového zasedání Fedu. 

V rámci EU jako celku dochází již několik měsíců ke zpomalování míry inflace. V eurozóně se inflace snížila z prosincových 9,2 % na lednových 8,6 %. V EU jako celku došlo ve stejných měsících ke snížení z 10,4 % na 10,0 %.

Z 27 členských zemí EZ jich 15 má inflaci pod průměrem EU, 12 zemí ji má nadprůměrnou. Zeměmi s nejnižší mírou inflace jsou Lucembursko s inflací 5,8 %, na druhém místě je Španělsko s inflací 5,9 % a o třetí místo s inflací 6,8 % se dělí Kypr a Malta. K největšímu zpomalení inflace došlo lednu v Belgii s poklesem o 2,8 procentního bodu. Následují Nizozemsko a Itálie se snížením o 2,6, respektive 1,6procentního bodu.

Na druhé straně žebříčku má nejvyšší míru inflace Maďarsko s 26,2 %, za ním jsou Lotyšsko s inflací 21,4 % a na třetím místě je Česká republika s inflací 19,1 %. K největšímu zrychlení inflace došlo v ČR se zvýšením o 2,3 procentního bodu. Následují Maďarsko se zvýšením o 1,2 procentního bodu a Estonsko se zvýšením o 1,1 procentního bodu.

Okolní země ČR patří mezi země s nadprůměrnou inflací. Ze sousedních zemí ČR má nejnižší míru inflace Německo (9,2 %) a nejvyšší Polsko (15,9 %), mezi nimi se nachází Rakousko (11,5 %) a Slovensko (15,1 %). Německá inflace je  sice pro průměrem EU, ale zároveň nad průměrem zemí eurozóny. Nad průměrem EU je Rakousko, Slovensko i Polsko. 

Měsíční vývoj inflace po zemích je vidět v následující tabulce Eurostatu:

Tyto míry inflace jsou počítány sjednocenou metodiku EU, proto se tato míra inflace liší od před dvěma týdny zveřejněné inflace v České republice ve výši 17,5 %.  Uvedených 19,1 % není překvapením. Tento údaj je uveden takříkajíc „pod čarou“ i na zprávě ČSÚ při publikování inflace 17,5 %.  Rozdíly mezi metodikami nejsou mimořádnou událostí, v minulosti už byly kalkulovány oběma směry. Jednou byla inflace vyšší podle metodiky ČSÚ, jindy podle metodiky Eurostatu.

Minulý týden ve středu Fed zveřejnil Minutes z prvního letošního zasedání, na kterém zvýšil úrokové sazby o 0,25 %. Zdůraznil, že cílová 2% inflace platí a že si Fed uvědomuje, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025. Bankovní rada ČNB je ohledně rychlosti poklesu míry inflace mnohem optimističtější než Fed.

Bylo potvrzeno, že zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat, možná i výše než jsou aktuální očekávání obchodníků na finančních trzích. Proto to zabere i delší dobu, to ale Fedu vadit nebude, inflace je jeho prioritou. Dosud bylo očekáváno, že březnové zvýšení úrokových sazeb může být poslední. Nyní trhy již očekávají, že na květnovém o červnovém zasedání může Fed ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Zároveň to oddaluje zahájení jejich snižování (dosud se uvažovalo o posledním čtvrtletí letošního roku). Cílovou úrokovou sazbu Fed zatím ani nenaznačil.

Z Minutes zároveň vyplývá, že QT bude zatím pokračovat. Peněžní trhy doprovázené akciovým trhem a trhem nemovitostí budou pečlivě monitorovány. Ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby Fed podnikne potřebné kroky.

Shrnutí pro obchodníky na finančních trzích do pár slov: Don’t fight the Fed.