V minulém týdnu byla zveřejněna zářijová míra inflace, která dosáhla 4,9 %, srpnová hodnota přitom činila 4,1 %. Zvýšení míry inflace bylo široce očekáváno, avšak na úrovni 4,5 %. Růst o 0,8 % tak překonal očekávání dvojnásobně.

ČNB posuzuje míru inflace metodou cílové hodnoty inflace a tolerančního pásma. Dlouhodobě se jedná o cílovou 2% inflaci s akceptovatelnou odchylkou o 1 % na obě strany. Výsledkem je tedy pásmo mezi 1 % – 3 %, o které se často mluví.

Reakce ČNB je jasná: „Zveřejněná data svědčí o nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky, které představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB. Na toto riziko ČNB již reagovala zvýšením úrokových sazeb o tři čtvrtě procentního bodu na zářijovém měnově-politickém jednání a komplexně jej vyhodnotí v připravované podzimní prognóze.“

Očekávání ČNB ohledně budoucího vývoje jsou jednoznačná: „Bohužel předpokládáme, že v následujících měsících bude inflace vysoko a může se pohybovat i nad 5% úrovní, v nějakém jednotlivém měsíci se můžeme blížit i 6 %“. Vrchol je podle J. Rusnoka očekáván na konci roku.

Kromě samotné míry inflace musí ČNB bojovat s důvěrou a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. Pokud inflace čas od času překoná odhad ČNB, nic tak mimořádného se neděje. Pokud by se to ale stalo pravidlem, hrozilo by, že by vznikla nedůvěra vůči odhadům pro roky 2022 a 2023. To je asi to nejhorší, co by se ČNB mohlo stát. Proto J. Rusnok oznámil, že v podzimní prognóze bude nově stanovená očekávaná míra inflace. Je přitom vcelku jisté, že z výše uvedeného důvodu bude zvýšena.

Za pozornost stojí graf, kterým ČNB zobrazuje míru dosažené inflace. Graf za září použitý na twitterovém účtu ČNB vypadá následovně:

Paradoxní je, že maximem na onom barometru inflace je stále hodnota 5 %. Nechme se tedy překvapit, zda bude muset ČNB v příštím měsíci ono maximum posunout…

Co se týče inflace ve světě, zajímavostí je, že pohled centrálních bank na dosahovanou míru inflace není jednotný. Centrální banky vyhodnocují dosaženou inflaci v porovnání se svým cílem několika metodami, což ukazuje následující tabulka.

Nejpřísněji – s přesně definovanou cílovou inflací – se na ni dívají Fed, ECB, BoJ a centrální banka Norska. „Výjimky“ jsou evidentně možné, inflace ve Spojených státech je vyšší než v České republice, Fed sice má přísnější metodiky, ale úrokové sazby nezvýší. Stejnou metodiku kromě ČNB používají i centrální banky Švédska, Maďarska a Polska. Švédská Riksbank ještě zvyšovat úrokové sazby nezačala, centrální banky Maďarska Polska již ano.     

Rostoucí inflace v ČR jistě přinutí ČNB k pokračování zvyšování úrokových sazeb.