Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice plus zasedalo vedení Fedu a Evropské centrální banky. 

Inflace v České republice se z dubnových 12,7 % se výrazně snížila na 11,1 %, což je minimum od února loňského roku. 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +12,5 %, služby +8,9 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v dubnu také), zemní plyn +47,6 % (v dubnu 53,1 %) a teplo a teplé vody +41,3 % (v dubnu 40,9 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem i dubnem beze změny.
• Imputované nájemné +3,1 % (v dubnu 4,9 %), klasické nájemné +6,8 % (v dubnu + 6,9 %).
• Potraviny: cukr +58,7 % (v dubnu 60,9 %), vejce +32,3 % (v dubnu 41,2 %), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +21,5 % (v dubnu 18,3 %)
• Stravovací služby +15,1 % (v dubnu 17,6 %), ubytovací služby +14,5 % (v dubnu 17,4 %)

Ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král shrnul pohled České národní banky následujícím způsobem: „Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst rychle zpomalovat. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

Skutečná reakce ČNB je otázkou.

Minulý týden zasedala Evropská centrální banka i Fed. ECB zvýšila sazby o 0,25 %, Fed je ponechal beze změny.

 Nyní se tomu budeme blíže věnovat. 

Fed jednomyslně ponechal úrokové sazby beze změny na úrovni 5,00 – 5,25 %. Je to první nezvýšení úrokových sazeb od března loňského roku. Jednoznačně se ale nejedná o zastavení zvyšování, z prohlášení po zasedání Fedu a následné tiskové konference vyplynulo, že lze očekávat dvojí letošní zvýšení úrokových sazeb – první je možné hned na červencovém zasedání a druhé zvýšení pak na podzim. Tímto prohlášením Fed všechny překvapil. 

Zde je porovnání s květnovým prohlášením.

Co se týče makroekonomických ukazatelů, Fed zvýšil odhad růstu HDP z 0,4 % na 1,0 % a odhad jádrové inflace snížil z 3,3 % na 3,2 %. 

Stojí připomenout že pozastavení a následně opětovné pokračování zvyšování úrokových sazeb by nebylo v letošním roce výmyslem Fedu. Tento krok již podnikly centrální banky Kanady i Austrálie.

Evropská centrální banka (ECB) v souladu se všemi očekáváními zvýšila úrokové sazby o 0,25 %. První zvýšení úrokových sazeb proběhlo loni v červenci, toto je v pořadí již osmé zvýšení. Depozitní sazba činí 3,5 %, refinanční 4,0 %. Jde o nejvyšší úroveň od roku 2001. Stejně jako o den dříve Fed, ECB překvapila oznámením, že další zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat.

Svým krokem a následným prohlášením Evropská centrální banka opět zdůraznila, že boj proti inflaci má přednost před ekonomickým růstem, resp. růstem HDP. Červencové zvýšení úrokových sazeb je téměř jisté a pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb i v září trhy oceňují na 50 %.

Ve středu se dovíme, co si o úrokových sazbách myslí bankovní rada ČNB. Hlasování o jejich zvýšení či nezvýšení bude nejspíše těsné.