Na svém prvním letošním zasedání jednomyslně ponechal Fed úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta, což je úroveň platná od července loňského roku. Fed uznal ekonomická rizika a zabýval se obavami z vyšší než očekávané inflace. V prohlášení však po dlouhé době chybí zmínka o možném budoucím zvýšení úrokových sazeb.
Jerome Powell zdůraznil, že Fed není znepokojen vývojem ekonomiky a že hlavní pozornost je nyní věnována poklesu inflace. K tomu dodal, že nedočká-li se větší jistoty, že inflace klesne ke dvouprocentnímu cíli a udrží se tam, nechce uspěchat snižování úrokových sazeb.
Investory do akcií to nepotěšilo, byli zklamáni, že Fed neposkytl jasnější signály o tom, kdy začne sazby snižovat. To, že neřekne, kdy je začne snižovat, nemělo překvapit. Tento přístup používal Fed i při zvyšování úrokových sazeb. Toto je vývoj cen akcií v den zasedání Fedu:
Ceny úrokových futures před zveřejněním naznačovaly výrazné zvýšení pravděpodobnosti snížení sazeb v březnu a zahrnovaly 65% pravděpodobnost. Po prohlášení Fed a tiskové konferenci J. Powella, kdy naznačil malou pravděpodobnost toho kroku, ji trhy snížily na 46 %.
Prohlášení Fedu s vyznačenými změnami je k dispozici níže. Ve srovnání s předcházejícími jsou změny nebývale velké: Fed v prohlášení nezmínil stav bankovního systému, což je poprvé od loňského roku, kdy musel kvůli krachům regionálních bank posilovat jeho odolnost. Taktéž byla odstraněna zmínka o aktuálních přísnějších finančních a úvěrových podmínkách.
Na dalším zasedání bude mít Fed k dispozici již míru inflace za leden a únor. Zároveň tam podle J. Powella začne i velká debata o zpomalení kvantitativného utahování.
Pokud se Fedu skutečně povede měkké přistání (tedy bez recese), šlo by o druhý takový výsledek od konce druhé světové války. Zatím jediným guvernérem Fedu s tímto výsledkem zůstává Alan Greenspan, kterému se to povedlo v letech 1994-1995. Je důležité poznamenat, že situace v 90. letech byla odlišná od současnosti. Tehdejší představitelé Fedu nejednali podle jednoho jediného cíle, protože Fed oficiálně cílí na 2% inflaci až od roku 2012, kdy tento cíl zavedl Ben Bernanke. Místo toho tehdy měli jednotliví členové FOMC různé cíle pro inflaci v rozmezí 0 až 3 procent.