Minulý týden proběhla velmi ostře sledovaná ekonomická konference v Jackson Hole. Fed představil hodnocení a analýzu přístupu k monetární politice. Hlavním výstupem je změna přístupu k míře nezaměstnanosti a inflaci. Pokud bude míra nezaměstnanosti vysoká, Fed dovolí zvýšenou inflaci. Jako prohlášení to zní jako menší zlo. Oficiálně byla 2% míra inflace oznámena dlouhodobým cílem Fedu v lednu 2012, v roce 2014 pak Fed potvrdil, že jde o průměr. V poslední době byla inflace pod uvedenou hodnotou (průměr od roku 2012 činí 1,3 %). Inflace nad 2% úrovní tedy vadit nebude, případná zvýšená inflace bude považována za přibližování se dlouhodobému průměru.

 Zde je citát:

„following periods when inflation has been running persistently below 2 percent, appropriate monetary policy will likely aim to achieve inflation moderately above 2 percent for some time.“

K tomuto by došlo i za situace, kdyby Fed začal zvyšovat úrokové sazby. Dnes jsou na úrovni blížící se nula. Moc vysoko pravděpodobně nevzrostou.

Zde vidíte poslední cykly zvyšování úrokových sazeb. Za posledních 40 let byl vrchol vždy nižší než ten minulý.

S mírou inflace je však úzce spojen ještě jeden faktor a pokud by se průměrná inflace dostala nad zmiňovaná 2 procenta, jistě to nebude tragédie – ba naopak. Zvýšená míra inflace totiž povede k zabrzdění růstu či dokonce ke snižování zadluženosti v poměru k HDP.  Úrokové sazby dluhopisů vydaných v poslední době se dostanou výrazně více pod míru inflace. Zde samozřejmě nemluvíme o inflaci 15-20 procent. Kdyby ale Fed akceptoval inflaci ve výši např. 4-5 % a ekonomika reálně rostla 2-3 %, dolarově by americké HDP vzrostlo o 6-8 %. Kdyby byl deficit menší, poměr dluhu k HDP by začal klesat.

Změna politiky Fedu tak může během pár let pomoci Spojeným státům zmenšit poměr dluhu k jejich HDP.