Poprvé od roku 2011 zvýšila ECB úrokové sazby, a to o 50 bp. Po 8 letech tak přestaly být záporné.  Obecně bylo trhy očekáváno zvýšení o 25 bp, výraznější zvýšení bylo označováno jako málo pravděpodobné.  Přibližně před měsícem šéfová ECB Ch. Lagarde naznačila, že v červenci a možná i září může dojít ke zvýšení úrokových sazeb, výslovně uvedla i 25 bp. Reálně místo toho stačilo jedno zasedání, důvodem pro rychlejší akci byla rapidně se zvyšující míra inflace. Ch. Lagarde oznámila, že při rozhodování bude ECB jednat na základě tvrdých dat. 

Stávající míra inflací eurozóny činí 8,6 %. Jedná se o vážený průměr podle velikosti ekonomiky. Nižší, než průměrnou má pouze 5 zemí (Malta, Francie, Finsko, Německo a Itálie), nejvyšší mají naopak pobaltské státy, tj. Lotyšsko – 19,5 %, Litva – 20,5 % a Estonsko – 22,0 %. 

ECB potvrdila, že udržuje loni zavedenou měnovou politiku, kde jejím hlavním střednědobým cílem bude udržení víceleté průměrné 2% inflace. Téměř přesně před rokem ECB oznámila zavedení víceletého průměrování inflace. Do té doby posuzovala inflaci po kalendářních letech. Zde ale nešlo o žádné překvapení, tento krok byl avizován již několik let. Jako podmínku přitom stanovila dvouprocentní inflaci ve střednědobém časovém horizontu, přičemž v době schválení tohoto postupu činila inflace v eurozóně 1,9 %. Dvouletý průměr nyní vychází 5,25 %. V červnu 2020 inflace činila 0,3 %, tříletý průměr tedy činí 3,6 %. 

Pokud by za rok byla inflace úspěšně snížena na polovinu stávající hodnoty, dvouletý průměr by se zvýšil z 5,25 % na 6,45 % a tříletý by z 3,6 % stoupl na 4,9 %. Proto se nyní začala ECB snažit s inflací opravdu bojovat. Nic jiného jí ostatně nezbývá, navíc za situace, když panují obavy ze zvýšení očekávání budoucí inflace.

Paralelně s tím ECB zavedla antifragmentační instrument TPI. ECB uvedla, že TPI nemá být nástrojem pro kvantitativní uvolňování, nicméně nezveřejnila detaily, které mohou být velmi důležité. Využívat se budou státní dluhopisy se splatností od jednoho roku do deseti let. Jeho účelem je monitorovat a následně snižovat rozdíl mezi výnosy různých zemí členů eurozóny. Podmínkou provedení bude snaha vládní politiky stabilizovat finance. Impulsem k nastartování je vývoj výnosu italských státních dluhopisů. Díky tomu, že ECB bude kupovat italské dluhopisy, se jejich výnos sníží. 

Na zářijovém jednání lze očekávat další zvýšení úrokových sazeb o 50 bp a využití TPI. Bude zajímavé sledovat, zda ECB do konce roku začne používat TPI i pro další země. 

P. S.  Záznam tiskové konference po jednání je k dispozici zde: https://youtu.be/GTMCvGVU8aE