Po čtverečním zasedání ECB její guvernérka Ch. Lagarde oznámila, že ECB zrychlí tempo nákupu aktiv. Jejím cílem je zachování stability finančního systému s důrazem na likviditu a zvýšení inflace k cílovým 2 % (aktuální míra inflace je 1 %). Spolu s tím chce udržet tržní úrokové sazby co nejníže s cílem, aby jejich růst nekopíroval vývoj ve Spojených státech, o kterém jsme psali minulý týden. Hlavním důvodem tlačení úrokových sazeb dolů jsou pokračující velké emise státních dluhopisů všemi zeměmi eurozóny.

Prozatím nejde o celkové zvýšení objemu nákupů, ale o jejich rychlejší provedení. Program PEPP o objemu 1,85 bilionu euro má platnost do března příštího roku. Tímto krokem si ECB otevřela dveře, aby mohla dělat cokoliv, co by v daném okamžiku bylo potřeba (v reakci na změnu tržních podmínek a udržení likvidity).

S trvající nízkou inflaci (v letošním roce 1,5 %, v příštím 1,2 %) a pouze jejím mírným růstem v roce 2023 se zvýšení úrokových sazeb posouvá na rok 2024. Pro porovnání – Fed mluví nejpozději o roce 2023, trhy očekávají zvýšení již příští rok, ČNB mluví o možném zvýšení úrokových sazeb již letos.

Zde bude velmi zajímavé porovnávat vývoj ekonomik zemí eurozóny a Spojených států. Ukáže to, která centrální banka bude úspěšnější.

P. S. Fed zasedá tento týden, pokud nedojde k něčemu mimořádnému, za týden se mu budeme věnovat.