Menu

ECB se nelíbí inverzní výnosové křivky

ECB začadila kromě tištění peněz do svého programu jeden další významný bod, o kterém se však téměř nemluví. Centrální bance se jednoduše nelíbí inverzní tvar výnosové křivky dluhopisů v řadě zemí eurozóny a zavádí program, který má za cíl tuto křivku navrátit do “standardního” stavu. Standardně totiž platí, že čím kratší doba splatnosti pokladničních poukázek či dluhopisů je, tím menší výnos mají a naopak – čím delší doba do splatnosti dluhopisu, tím větší výnos tyto dluhopisy přináší. Za normálních okolností je tedy výnosová křivka růstová.

ECB není tímto krokem první ani poslední. Spojené státy řešily stejný problém s inverzní výnosovou křivkou svých dluhopisů před pár lety – přesně řečeno v roce 2018, kdy byl standardní rostoucí tvar výnosové křivky narušen. Fed se snažil ji vrátit zpět do „normálu“ a na podzim 2019 se tak skutečně stalo. 

V roce 2020 již tedy výnosová křivka měla klasický růstový charakter a nyní se stává čím dál více tvarově obvyklou. Následující graf názorně ukazuje letošní skokové zvýšením výnosů desetiletých třicetiletých amerických vládních dluhopisů tažené hrozícím zrychlení inflace ve Spojených státech.

Spojené státy se inverzní výnosově křivky zbavily, přesto ve světe stále existuje. V přehledu níže vidíte země s vysokým ratingem (alespoň „A“) a inverzní výnosovou křivkou. Nejsilněji jsou zde zastoupeny země eurozóny.

Německo jako defacto nejdůležitější země eurozóny je na čtvrtém místě ohledně síly inverzní výnosové křivky. Před Německem je pouze Slovensko, Dánsko a Finsko. Alespoň mírně inverzní charakter výnosové křivky mají dále Nizozemsko, Rakousko a Belgie, doplněné ještě Francií a Španělskem.

Evropská centrální banka proto bez významného oznámení spustila program snažící se limitovat inverzní výnosové křivky uvedených zemí, a to tak, že začala obchodovat s dluhopisy těchto zemí s cílem ovlivnění jejich výnosové křivky. ECB mluví o snaze zmenšit rozdíly mezi výnosy dluhopisů různých zemí, výsledkem by měly být plynulé a velmi mírné změny sklonu výnosových křivek.

Objevují se úvahy o sjednocení výnosových křivek do jedné souhrnné. Mohl by to být vážený průměr výnosů, váženého pomocí HDP jednotlivých zemí. V tomto případě se výše zmíněné země stanou prioritami řešení a na prvním místě se pak logicky objeví Německo. O něj mají největší zájem i investoři, jinak by se německé dluhopisy neobchodovaly s negativním výnosem.

Výsledkem těchto obchodů tak fakticky může být až monopolizace trhu s vládními dluhopisy.

Na jedné straně bude ECB, na druhé někdo s předem domluvenými cenami. 😊 Na obou stranách ECB stát nemůže.