ECB minulý týden pokračovala ve slíbeném zvyšování úrokových sazeb. Na svém čtverečním zasedání je zvýšila o očekávaných 0,75 %, což je zároveň jejich největší jednorázové zvýšení od vzniku eurozóny. Ukazuje to, že ECB vnímá inflaci jako velké riziko, zároveň hlasování o zvýšení úrokových sazeb bylo jednomyslné. Jestřábi začali posilovat již na jaře, jejich posilování pokračuje i nadále. 

O nutném rychlejším zvyšování úrokových sazeb na jaře otevřeně mluvili guvernéři centrálních bank Rakouska, Nizozemska a Lotyšska a nakonec vyhráli. Zvýšení úrokových sazeb bylo o 0,50 % (červen) 0,75 % (září). 

Porovnání úrokových sazeb a mírou inflace s jinými zeměmi je zde:

I po tomto zvýšení úrokových sazeb má eurozóna jedny z nejvíce negativních reálných úrokových sazeb. Když vyloučíme Turecko, nejnižší reálné úrokové sazby drží ČNB. Ve srovnání s ECB jsou o 2 procentní body nižší.

Cílem je snížení inflace eurozóny na 2% úroveň. Stávající míra inflace dosahuje 9,1 % a ECB se bojí jejího pokračování. Odhad inflace eurozóny pro letošní rok byl zvýšen z 6,8 % na 8,1 %, pro rok 2023 z 3,5 % na 5,5 % a pro rok 2024 z 2,1 % na 2,3 %. Co se týče vývoje ekonomiky, odhad HDP pro letošní rok byl zvýšen z 2,8 % na 3,1 %, pro 2023 snížen z 2,1 % na 0,9 % a pro rok 2024 snížen z 2,1 % na 1,3 %. 

Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni, tedy více než dvojnásobku průměru. Ch. Lagarde zároveň oznámila, že zvýšené deficity státních rozpočtů budou bránit snižování míry inflace. ECB se tedy čím dál více obává jejich pokračování.

ECB slíbila, že v případě potřeby bude zajišťovat likviditu bank, aby v případě nutnosti mohly pomoci energetickým společnostem, ale zároveň při tom nepodceňovaly jejich riziko a defacto konzultovaly záchranné kroky s ECB. Stress testy zaměřené na dopad problémů se zemním plynem a následné silné ekonomické problémy na evropské banky byl již spuštěn. 

V negativním scénáři pracuje s recesí – poklesu HDP o 0,9 %.  Zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i nadále a je možné, že v rámci souboje s inflací by zvyšování úrokových sazeb pokračovalo i v případě mírně recese. Stejnou politiku uplatňuje i Fed. Inflace se výslovně stala prioritou před recesí.  

V dalších krocích se bude ECB řídit aktuálními makroekonomickými ukazateli než svými minulými odhady. Zvyšování úrokových sazeb bude v nejbližší době se 100% pravděpodobností pokračovat. Cílová úroková sazba ale uvedena nebyla (stejně jako v případě Fedu nebo ČNB).