Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice a Spojených státech, na přelomu června a července i v eurozóně. Pojďme se tedy podívat, co nám tato inflační data napověděla. 

Ve čtvrtek Český statistický úřad oznámil červnovou míru inflace v České republice. Ta dosáhla 9,7 %, což je nejnižší hodnota od prosince do roku 2021 (květnová činila 11,1 %). Ceny zboží vzrostly o 10,7 %, ceny služeb pak o 7,9 %. 

• Bydlení: elektřina +24, % (v květnu 24,8 %), zemní plyn + 39,8 % (v květnu 47,6 %) a teplo a teplé vody +40,7 % (v květnu 41,3 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 (v květnu 30,3 %)
• Imputované nájemné +1,5 % (v květnu 3,1 %), klasické nájemné +6,9 % (v květnu + 6,8 %).
• Potraviny: cukr +50,3 % (v květnu 57,7 %), vejce +28,8 % (v květnu 32,3 %), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +28,2 % (v květnu 21,5 %)
• Stravovací služby +13,8 % (v květnu 15,1 %), ubytovací služby +13,5 % (v květnu 14,5 %)

Graficky je to názorně vidět zde:

„V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,7 % a již popáté zmírnily svůj růst. Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 %. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,” uvedl Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu. Tahounem inflace byly hlavně ceny dovolených a dalších služeb.

Dosažená míra inflace je o 0,4 procentního bodu nižší než činila prognóza České národní banky (květnový rozdíl činil 1 procentní bod). Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst zpomalovat. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.

Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb koncem července je tedy nízká.

Červnová inflace v eurozóně dosahuje 5,5 %, květnová činila 6,1 %. Největšími přispěvateli Inflace jsou potraviny, alkohol a tabákové výrobky, jejichž ceny vzrostly o 11,7 %. Naopak hlavním přispěvatelem ke snížení míry inflace jsou ceny energií, které poklesly o více než půl procenta.

Zde je přehled míry inflace dle jednotlivých zemí eurozóny:

Ve třech zemích je míra inflace již pod dvouprocentní cílovou inflací. Jedná se o Lucembursko (1,0 ‚%), Belgii (1,6 %) a Španělsko (1,6 %). Jedinou zemí s dvoucifernou mírou inflace je Slovensko (11,3 %). To je míra naprosto srovnatelná s ČR, dle metriky používané v Evropské unii červnová inflace ČR dosahuje 11,2 %. Výsledkem této inflace tak bude pravděpodobné pokračování Evropské centrální banky ve zvyšování úrokových sazeb. 

Inflace ve Spojených státech již klesla na úroveň 3,0 % a dosáhla tak minima od dubna 2021. I tak se stále se jedná o hodnotu nad 2% cílovou inflací Fedu. Většímu poklesu brání stále rychleji rostoucí náklady na bydlení – viz následující graf ukazující vývoj inflace včetně její struktury.

Zároveň je však výrazně nižší než úroková sazba Fedu, která je nyní v rozpětí 5,00 % – 5,25 %. Fed si je vědom rizika, že svým příliš rychlým zvyšováním úrokových sazeb, kterým bojuje proti inflaci, pošle americkou ekonomiku do recese. Právě to byl jeden ze zásadních důvodů, proč na červnovém zasedání s dalším zvyšováním sazeb vyčkal. Další zvýšení úrokových sazeb je ale i tak pravděpodobné.