Menu

Desáté narozeniny ekonomického růstu

V červnu oslaví nepřetržitý růst ekonomiky USA desáté narozeniny. Poslední recese byla spojena s finanční krizí let 2008/2009. Dno akciového trhu nastalo v březnu 2009, akcie se následně za vydatné podpory Fedu odrazily ode dna, což zvedlo důvěru a nastartovalo opětovný růst americké ekonomiky. Pokud růst vydrží až do července, překoná nepřetržitý růst americké ekonomiky z let 1991 – 2001 a stane se nejdelším od poloviny 19. století, od kdy jsou data k dispozici.

Tomuto výročí by se pravděpodobně ve světovém tisku dostalo mnohem větší pozornosti, kdyby nevyšlo na tak špatnou chvíli. Shodou okolností spadlo do obchodní války s Čínou.

Možná jste si všimli, že se růst ekonomiky v letech 1991 až 2001 zastavil v okamžiku prasknutí technologické bubliny na akciových trzích. Jak si stojíme dnes? Řada ekonomických ukazatelů i ukazatelů na finančních trzích je v současné na úrovních z doby těsně před vznikem finanční krize 2008/2009. Například rozdíl mezi výnosem tříměsíčních pokladničních poukázek a desetiletých US bondů je na maximu od roku 2007.

Čemu vděčí americká ekonomika za tak dlouhý a nepřetržitý růst? Fedu. Ten po roce 2008 zásadním způsobem přehodnotil svoji politiku a dělá co může. Přesto neumí zázraky, podívejme se na pár čísel.

Tento růst je výrazně slabší než poslední. Ekonomika sice roste o něco déle, ale mnohem pomaleji. Za těchto 10 let HDP vzrostlo o 22 %, v 90. letech bylo tempo růstu dvojnásobné (43 %). Aby se tato čísla srovnala, musela by ekonomika USA růst stávajícím tempem ještě dalších 6 let. Reálný výnos desetiletých bondů se nyní pohybuje na úrovni kolem 0,5 procenta, při minulé expanzi to byla 4 procenta.

Zajímavý pohled nabízí i bývalý ministr financí Spojených států z let 1999 – 2001 a nyní ekonom Harvardské univerzity Lawrence Summers, který mluví o stagnující psychice. Lidé se podvědomě bojí nakupovat a spotřeba netáhne ekonomiku tak, jak tomu bylo dříve. Důvodem jsou obavy lidí. I když je nezaměstnanost na rekordních minimech, řada lidí se bojí o práci. Řada dalších buď rezignovala a přestala práci hledat, nebo přijala práci alespoň na zkrácený úvazek, i když by rádi pracovali na plný. Výsledkem je, že lidé z obou skupin nejsou vedeni jako nezaměstnaní, což statistiku trochu zkresluje. Proto má společnost jako celek sklon k utrácení menší, než by na první pohled odpovídalo rekordně nízké nezaměstnanosti, což následně brzdí ekonomický růst.

Jak dlouho bude stávající ekonomický růst ještě trvat? To je z velké části na pár lidech z Fedu a na jejich politice. Bez zásahů Fedu v podobě kvantitativního uvolňování nebo mnohaletých nulových úrokových sazeb by už ve Spojených státech recese byla před několika lety.

Náš názor je, že by to bylo prospěšné a vyčistil by se trh.

Recesi je potřeba vnímat i z pozitivní stránky, protože opět nakopne růst. Našemu fondu by to nevadilo, protože obchoduje výhradně takové strategie, které jsou schopny se přizpůsobit aktuálnímu tržnímu prostředí, mají s akciovým trhem minimální korelaci a jsou ziskové i v dobách recese.