Problémy finančního trhu nezabránily v minulém týdnu centrálním bankám v dalším zvyšování úrokových sazeb, vysoká inflace je stále tématem číslo jedna. Všechny čtyři zmíněné centrální banky zvýšily úrokové sazby v souladu s očekáváními, Fed a BoE o 0,25 %, ECB a SNB o 0,50 %. Podívejme se na ně podrobněji. 

Vedení Fedu jednomyslně zvýšilo úrokové sazby o 0,25 % na 4,75 – 5,00 %. Ůroveň zvýšení prošla neočekávaným vývojem. Po únorovém zasedání Fed byl očekáván růst opět o 0,25 %. Po grilování J. Powella v Senátu a jeho jasných odpovědích se ale očekávalo zvýšení o 0,50 %. Pár dní poté ale došlo k pádu Silicon Valley Bank a pomocnému balíku od Fedu a ministerstva financí. Výsledkem bylo zvýšení úrokových sazeb o 0,25 %. To vše při 6% inflaci.

Ve své prognóze Fed pro letošní rok naznačil ještě jedno zvýšení, zmínky o opakovaném zvyšování ze svého prohlášení vypustil. K tomu dodal, že kvantitativní utahování bude pokračovat. Zahájení snižování se zatím přesunulo na počátek příštího roku. 

Vzhledem k vývoji kolem Silicon Valley Bank Fed do svého prohlášení doplnil, že americký finanční sektor jako celek je silný a že by jej neohrozil ani řetěz bankovních bankrotů. Pravdou je, že opakující stress testy velkých bank jsou pravidlem. Fed přepokládá, že banky zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů. 

Evropská centrální banka v souladu se všemi očekáváními zvýšila úrokové sazby o 0,50 %, základní úroková sazba činí 3,5 %, depozitní pak 3,0 %.  Ch. Lagarde zdůraznila, že hlavním cílem ECB je i nadále navrácení míry inflace zpět na 2% úroveň. Je si vědoma, že snížení míry inflace k cílové úrovni bude trvat déle, než bylo očekáváno. Aktuální míra inflace eurozóny dosahuje 8,5 %, pro letošní rok očekává průměrnou inflaci 5,3 %, pro rok 2024 by se měla snížit 2,9 %. To je stále významně nad cílovou 2% úrovní. 

Zároveň však ECB ze svého prohlášení vyřadila větu, že na dalším zasedání opět zvýší úrokové sazby. Při svém rozhodování se totiž vedení ECB vrací k používání tvrdých dat, hlavním bude jádrová inflace. Pokud se nic nezmění, je pravděpodobné, že ECB úrokové sazby opět zvýší.

Ch. Lagarde zároveň uvedla, že v případě potřeby ECB podnikne nezbytné kroky, aby udržela stabilitu evropského bankovního systému. Toto oznámení bylo proneseno ještě před tím, než se minulý týden začalo mluvit o možných problémech Deutsche Bank. 

Úrokové sazby zvýšila i Bank od England, a to z 4,0 % na 4,25 %. Pro zvýšení hlasovalo sedm členů vedení BoE, zbývající dva hlasovali pro ponechání úrokové sazby beze změny. Únorová inflace ve Velké Británii dosáhla 10,4 %, což je o 0,6 % nad odhadem BoE. Ve zbytku letošního roku se sice očekává její významné snížení, dosažení 2% cíle ještě nějakou dobu zabere a úrokové sazby budou zvýšené po delší dobu, než si BoE původně myslela.

BoE se kvůli vývoji se finančním sektoru také zabývala stabilitou bankovního systému a označila britský finanční sektor za stabilní. BoE dále uvedla, že bude sledovat dopad svých kroků na ekonomiku jako celek a v případě potřeby bude reagovat. Pokud bude třeba, úrokové sazby budou ještě zvýšeny. 

Ve zvyšování úprkových sazeb pokračovala i Swiss National Bank (SNB), sazby zvýšila o 0,50 % na 1,50 %. Tento krok udělala i přesto, že se několik dní předtím řešily problémy Credit Suisse. Pro SNB to nebyl důvod k nezvýšení úrokových sazeb. Pokud bude z důvodu inflace potřeba, SNB úroky opět zvýší. 

Nízká úroková sazba je dána mírou inflace, která ve Švýcarsku dosahuje jen 3,4 %. Je to sice nad cílovými 2 %, avšak ve rovnání se Spojenými státy, eurozónou nebo Velkou Británii je velmi nízká. Dvouprocentní úroveň má být již v příštím roce. Ostatní centrální banky s takovou rychlostí nepočítají. 

Na závěr přidáváme tabulku porovnávající úrokové sazby s mírou inflace. V porovnání s aktuální mírou inflace jsou z výše popsaných 4 zemí úrokové sazby nejvyšší ve Spojených státech a nejnižší v eurozóně.

Příští týden zasedá bankovní rada ČNB, zvýšení úrokových sazeb je málo pravděpodobné.