Minulý týden zvýšila úrokové sazby jak ČNB, tak Fed. V obou případech byla hlavním důvodem stále rostoucí míra inflace. Podíváme se blíže na obě tato rozhodnutí.

ČNB

Ve čtvrtek proběhlo zasedání bankovní rady ČNB. Výsledkem bylo zvýšení úrokových sazeb o 0,75 % (očekávání činila 0,50 %). Dvoutýdenní reposazba byla zvýšena z 5,0 % na 5,75 % (maximum od října 1999). O stejných 0,75 % byly zvýšeny diskontní a lombardní sazby. Jedním z důvodů je oficiálně oznámené očekávání „téměř“ 15 % inflace v polovině roku. Odhad růstu HDP v letošním roce byl snížen na 0,8 % a čím dál více se tak blíží „černé nule“. O ekonomické recesi se ale přitom zatím nemluví.

Jako obvykle pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů bankovní tady a 2 členové byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Ve svém čtvrtečním prohlášení bankovní rada mimo jiné uvedla:

Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny tohoto roku následovaný jejich postupným poklesem od letošního podzimu. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky jednoho roku až roku a půl, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023…. Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou. 

Ve scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky je trajektorie tržních úrokových sazeb oproti základnímu scénáři zejména v letošním roce nižší, přičemž sazby vystoupají na necelých 6 %. Kurz koruny je v důsledku podstatně méně rozšířeného úrokového diferenciálu slabší než v základním scénáři. Nižší úrokové sazby a slabší kurz vedou k vyšší inflaci. Inflace ale i v této simulaci klesne v příštím roce na jednociferné hodnoty, i když návrat k 2% cíli se odkládá až do roku 2024.

ČNB opakovaně uvedla, že se bojí ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a že další zvýšení úrokových sazeb je možné. Ztráta ukotvenosti inflace, resp. očekávání její udržení se nad cílovými 2 % i v letech 2024 a 2025 či dokonce ještě déle by vedlo k posunu v chování společností i spotřebitelů, což by tlačilo vzhůru i letošní inflaci.

Dodáváme, že podle pátečních informací bude guvernérem ČNB jmenován člen bankovní rady Aleš Michl. Je jedním z neoficiální čtveřice kandidátů, avšak jeho jmenování by bylo překvapením, nejvíce se hovořilo o Vladimíru Dlouhém. Michl je jedním ze dvou členů Bankovní rady, kteří dlouhodobě hlasují proti zvyšování úrokových sazeb.

Příští červnové zasedání je poslední zasedání ve stávajícím složení. Bude tedy zajímavé sledovat, jak se změní poměr hlasů po obměně členů bankovní rady.

Fed

V souladu se všemi očekáváními zvýšil minulý týden úrokové sazby i Fed. Zvýšil je o 0,50 %, hlasování bylo jednomyslné. Takové zvýšení je pro Fed neobvykle rychlé, naposledy bylo použito v roce 2000. Důvodem je obava z inflace dosahující 8,5 %, což představuje maximum od roku 1981

Zvyšování úroků bude jistě pokračovat, velmi pravděpodobně touto rychlostí, pomalejší tempo nemá v těchto měsících význam. Rizika inflace si je Fed moc dobře vědom, bude hlavním tématem i nadále. Co se týče úrokových sazeb, trhy očekávají dosažení úrovně 2,4 %. To je shodné s maximem posledního zvyšování úrokových sazeb ukončeného v roce 2019.

Zároveň s tím Fed oznámil velikost kroků snižujících jeho aktiva – první snížení bude provedeno v červnu o 47,5 mld. dolarů, během tří měsíců by mělo docházet ke snižování o 95 miliard měsíčně. Při snižování v roce 2018 se jednalo o částku 50 miliard měsíčně. Částka není dlouhodobě garantována, v případě potřeby ji Fed sníží, klidně i na nulu.

K tomu všemu stojí Fed před těžko dosažitelným cílem – snížit inflaci a nespustit recesi. Od druhé světové války po každém zvyšování úrokových sazeb následovala recese, s výjimkou roku 1995.

Porovnání prohlášení s posledním zasedáním je zde:

P. S.

Úrokové sazby zvýšily minulý týden i centrální banky těchto zemí:

• Velká Británie o 0,25 % na 1,00 % (inflace 7,0 %)
• Polsko o 0,75 % na 5,25 % (inflace 11,0 %)
• Austrálie o 0,25 % na 0,35 % (inflace 5,1 %)
• Hong Kong o 0,50 % na 1,25 (inflace 1,7 %)
• Kolumbie o 1,0 % na 6,00 % (inflace 8,5 %)
• Brazílie o 1,0 % na 12, 75 (inflace 11,3 %)
• Indie o 0,4 % na 4,4 % (inflace 7,0 %)
• Saúdská Arábie o 0,5 % na 1,75 % (inflace 2,0 %)