Událostí minulého týdne byly bezpochyby středeční parlamentní volby ve Velké Británii, které posílily pozici premiéra B. Johnsona k prosazení Brexitu. Analýz na toto téma se vyrojila celá řada, proto jsme se rozhodli věnovat dvěma jiným, ovšem též velmi důležitým věcem, které však ve víru událostí téměř zapadly. O co šlo?

Zasedání Fedu bylo takříkajíc fádní, proto se podíváme na míru inflace v České republice a zasedání Evropské centrální banky.

Meziroční míra inflace se v ČR dostala nad 3% úroveň a dosáhla nejvyšších hodnot od roku 2012. její výše byla 3,1 %, očekávaní 2,9 %.  Tato úroveň je horní hranicí tolerančního pásma vyhlášeného ČNB. ČNB zatím bude nejspíš dál sedět na rukou na vyčkávat na další vývoj. V dnešní situaci je taková politika lepší než překotná reakce. Toto je pětiletý graf z webu ČSÚ:

Důvodem k tomuto chování ČNB je skutečnost, že se inflace zatím se dramaticky neodchyluje od modelu ČNB. Ten pro příští měsíce předpovídá postupné snižování inflace k cílové dvouprocentní úrovni. Změna sazeb bude jistě jedním z klíčových bodů jednání Bankovní rady tuto středu.

Čtvereční zasedání ECB bylo zajímavé tím, že bylo prvním pod vedením nové guvernérky Christine Lagardeové. Ponechání sazeb beze změny snad netřeba ani komentovat.

Klíčovou záležitostí je však potvrzení skutečnosti, že ECB pracuje na revizi strategie. Poslední takto komplexní revize byla provedena před 16 lety. Je třeba prodiskutovat nastavení cílů – od krátkodobých přes střednědobé až po dlouhodobé. Půjde se krok po kroku, podmínka po podmínce, parametr po parametru, nástroj po nástroji. Včetně cost – benefit analýzy. Něco takového nelze udělat ze dne na den, podle odhadů měla být dokončena do konce příštího roku.

Na finální podobu si tedy počkáme rok. Předpokládám však, že závěry a výstupy budou uvolňovány postupně, aby samotné zveřejnění celkové analýzy neotřáslo finančními trhy.