Menu

ČNB a inflace České republice

Minulý týden jsme byli svědky tří významných událostí – zveřejnění dubnové míry inflace, jmenování A. Michla guvernérem České národní banky a její intervence ve prospěch české koruny.

V úterý byla zveřejněna dubnová inflace ve výši 14,2 %. Ve srovnání březnem jde o zvýšení o 1,5 procentního bodu. Před měsícem ČNB očekávala letošní maximum kolem 14 %. Stačil ale pouhý jeden měsíc a 14% hranice byla překonána (ČNB ji očekávala o celý procentní bod nižší). Inflace je ve srovnání s prosincovou (6,6 %) více než dvojnásobná, jak je vidět na následujícím grafu:

(zdroj: ČSÚ)

Před měsícem J. Rusnok mluvil o tom, že pokud se nic již mimořádného nestane, na konci letošního roku by inflace mohla být v rozmezí 4 až 6 %. V záznamu z jednání bankovní rady 5. května se ale uvádí, že míra inflace se očekává až do konce roku dvouciferná a že dvouprocentnímu cíli by se mohla přiblížit v druhé polovině příštího roku.

Zároveň ČNB vnímá v české ekonomice velká rizika. Citát ze záznamu z jednání bankovní rady a možného přijetí zcela neočekávaných kroků: 

„Podle J. Rusnoka vysoké ceny vstupů či jejich nedostatek dopadají na českou ekonomiku daleko více než na západoevropské země. Důvodem je struktura české ekonomiky významně orientované na průmysl a zahraniční obchod. Zmínil též významnou obchodní a majetkovou provázanost České republiky v pozici subdodavatele německé ekonomiky, která je na ukrajinském a ruském trhu velmi angažovaná. V následné diskusi bankovní rada opakovaně zmínila také riziko zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy. To by dle J. Rusnoka mělo pro evropské ekonomiky velmi dramatické důsledky. Přizpůsobení české ekonomiky takové de facto válečné situaci by dle jeho názoru rovněž vyžadovalo i úpravu současných modelových mechanismů, které na tento typ šoku nejsou přizpůsobeny. Podle T. Holuba by však i takový scénář měl stagflační konsekvence“ 

Zároveň je boj proti inflaci tou největší prioritou:

ČNB však nemůže rezignovat na svůj primární mandát cenové stability, který má v situaci inflace mířící k 15 % přednost před čímkoliv jiným.

Pro informaci, inflace je vypočítávána ČSÚ z více než 800 položek, které jsou rozděleny do 12 skupin.  Váha prvních tří skupin přesahuje 50 procent. Váha bydlení, vody a energií dosahuje 26,7 %, váha potravin a nealkoholických nápojů činí 17,8 % a váha nákladů na dopravu představuje 10,3 %.  Lze proto zjednodušeně říci že mezi tahouny inflace patří tyto položky:

  • Bydlení: elektřina +30,1 %, plyn + 44,2 %, tuhá paliva + 24,1 %, teplo a teplá voda + 17,5 %
  • Potraviny: mouka + 50,3 %, máslo + 31,6 %, mléko +31,3 %, cukr +25,5 %, chléb + 20,3 %, brambory +19,2 %, vejce +14,2 % 
  • Pohonné hmoty + 41,5 %, ceny automobilů + 13,8 %

Ve středu byl novým guvernérem na šestileté období jmenován A. Michl. Patřil mezi čtveřici největších kandidátů, ale nebyl považován za hlavního favorita ani nepatřil mezi „vhodné“. Za největšího kandidáta byl označován šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Za ním stáli viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora a člen bankovní rady Aleš Michl. 

A. Michl patří do dvojice členů bankovní rady, kteří vždy hlasovali proti zvýšení úrokových sazeb. 

Během jmenovacího ceremoniálu Michl uvedl, že „ČNB zůstane i nadále konzervativní, budeme plně plnit cíle měnové a finanční stability, nic se na tom nezmění v příštích šesti letech“ a že na letním zasedání bankovní rady navrhne ponechat úrokové sazby nějakou dobu beze změny a poté vývoj vyhodnotit. Od okamžiku zvýšení úrokových sazeb se jejich dopad na inflaci začíná projevovat nejdříve za rok, spíše až rok a půl. Rok přitom uplyne v červnu.

Jmenování A. Michla guvernérem ČNB finanční trhy každopádně zaskočilo. Toto je měsíční vývoj kurzu koruny a eura.

(zdroj: Patria)

Skokové oslabení koruny 6. května bylo způsobena zprávou, že novým guvernérem ČNB by měl být jmenován právě Michl. Následně se kurz koruny stabilizoval, nicméně okamžitě poté, co prezident M. Zeman jmenoval skutečně A. Michla guvernérem, došlo ke skokovému oslabení koruny. To bylo tak silné, že se bankovní rada sešla na mimořádném zasedání a zahájila intervence proti dalšímu oslabení. Intervence proti reakci trhu na jmenování jejího nového guvernéra je nepochybně zajímavá. 😊

Za pozornost stojí ještě jedna věc – boj proti oslabení kurzu koruny. Čím vyšší inflace, tím silnější boj ČNB proti oslabení koruny. Před dvěma lety se spekulovalo, zda ČNB začne bojovat proti oslabení kurzu koruny při 29 korunách za euro nebo až 30. Intervence před dvěma měsíci začala v okamžiku, kdy byl kurz 25,8 koruny za euro. Nyní byla koruna v okamžiku zahájení intervencí o 40 haléřů vůči euru silnější. Důvodem je skutečnost, že silnější koruna sice zhoršuje podmínky exportérům (tedy zpomaluje růst HDP), ale pomáhá v boji proti inflaci. Ta má pro ČNB přednost

Na závěr přidáváme Slovo guvernéra J. Rusnoka z jarní Zprávy o měnové politice (vydáno 12. 5.).