Na svém středečním zasedání zvýšila bankovní rada ČNB všechny úrokové sazby (2T repo, diskontní a lombardní) o 125 bp. Pro svoje rozhodování dostává rada data a doporučení od týmu měnové sekce, jehož doporučení bylo zvýšení sazeb o 1,50 %. Bankovní rada tedy zvýšila úrokové sazby méně. Hlavním důvodem pro další růst sazeb je květnová inflace, která činí 16 % a po pobaltských zemích je čtvrtá nejvyšší v EU. Dvoutýdenní reposazba je na maximu od roku 1999. Nové výše úrokových sazeb jsou následující:
Při probíhajícím zvyšování úrokových sazeb se jedná o vyrovnání dosud nejrychlejšího zvýšení z 5. listopadu loňského roku. Tehdy bankovní rada zvýšila úrokové sazby z 1,50 % na 2,75 %, tedy o stejných 125 bp. V listopadu takto silným zvýšením šokovala všechny, minulý týden by naopak šokovala, kdyby zvýšení v těchto intencích neprovedla. Jiří Rusnok věří, že se díky takto razantnímu zvyšování úrokových sazeb podaří zastavit růst inflace.
Hlasovací poměr pro zvýšení úrokových sazeb byl „zcela překvapivě“ 5:2. Tímto poměrem byla od podzimu loňského roku schvalována všechna zvýšení úrokových sazeb. Guvernér Jiří Rusnok, viceguvernér T. Nidetzký a člen bankovní rady V. Benda hlasovali naposledy (pokaždé pro zvýšení úrokových sazeb), členství v bankovní radě jim končí tento čtvrtek. Nový hlasovací poměr lze ted vyjádřit jako 2:3:2.
Shrnutí ze středečního jednání je následující:
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky. Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.
V této situaci bankovní rada přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Reaguje tím na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou České národní banky, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.
Pokud růst inflace bude pokračovat podobným tempem jako dosud (v posledních 3 měsících pokaždé ve srovnání s předcházejícím měsícem alespoň o 1,5 % vyšší), může proběhnout další zvýšení úrokových sazeb. Úroveň 8 % je možná.
Ještě přidáváme aktualizovanou verzi tabulky použité i minulý týden. Modře jsou označeny země, kde centrální banky změnily výši úrokových sazeb jako poslední (tedy po ČNB).
I po tomto zvýšení úrokových sazeb má Česká republika druhé nejnižší reálné úrokové sazby. Další výše zmíněné zvýšení úrokových sazeb v případě stále rostoucí inflace s velkou pravděpodobností naše reálné úrokové sazby -9 % nezvýší. Aby se dostaly na stávající úroveň eurozóny, muselo by dojít ke zvýšení o další 0,4 %, pro dosažení úrovně jako ve Velké Británii pak o 1,1 % a ve Spojených státech o celá 2 %.