Na svém čtvrtečním zasedání bankovní rada ČNB zvýšila úrokové sazby – dvoutýdenní repo-sazba byla zvýšena z 0,75 % na 1,50 %, tedy o 75 bp.  Jedná se o naprosto mimořádný krok. Zvýšení úrokových sazeb bylo jisté, čím dál pravděpodobnějším se stávalo zvyšování ne o „obvyklých“ 25bp., ale o 50 bp. O úrovni 75 bp nikde nepadla ani zmínka. Při porovnání s minulostí s jedná o největší zvýšení úrokových sazeb od roku 1997.

Zvýšení úrokových sazeb byla tlačeno primárně dvěma faktory – mírou inflace a velikostí schodku navrženého státního rozpočtu pro rok 2022 s plánovaným deficitem 376,6 miliard, což je o 9 miliard více nežli deficit dosažený v loňském roce (letošní deficit je odhadován kolem 400 miliard). Návrh státního rozpočtu byl oznámen minulé pondělí a bankovní rada jednala ve čtvrtek.

Za pozornost stojí hlasování. Při dosud dvojím zvyšování úrokových sazeb byly výsledky stejné: pro oznámené zvýšení úrokových sazeb hlasovali 4 členové bankovní rady, jeden hlasoval pro zvýšení o 50 bp. a dva pro ponechání na stávající úrovni. Nyní opět dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, avšak všech 5 zbylých hlasovalo pro skokové zvýšení o 75 bp. Na dosažení loňské předkrizové únorové hodnoty (2,25 %) tedy zbývá 75 bp. Je tedy možné, že na dvou zbývajících letošních zasedáních bankovní rady bude tato hodnota dosažena.

Její názor na vývoj inflace je následující:

„…Ve stejném směru působí déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen v průmyslové výrobní sféře, než bylo doposud předpokládáno. To vše se odehrává v podmínkách opětovně se přehřívajícího domácího trhu práce. Spolu s tím výrazně roste spotřeba domácností při sílících obavách veřejnosti z růstu cen. V této situaci bankovní rada po důkladném zvážení všech aspektů přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu. Toto razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl podpořit návrat inflace směrem k cíli na horizontu měnové politiky stejně jako ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Tato očekávání jsou již delší dobu konfrontována s přestřelováním 2% inflačního cíle. Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od cíle. Tempo dalšího zpřísňování měnové politiky bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy.“

Na rozhodnutí České národní banky reagovala i ministryně financí A. Schillerová:

To, že zvyšování úrokových sazeb není šťastné, ministryně financí oznámila již v předminulém týdnu. To zcela jistě ještě netušila, k jakému zvýšení skutečně dojde. A to i přes to, že se mimořádně účastnila minulého jednání bankovní rady.

Kromě samotné míry inflace musí ČNB bojovat s důvěrou a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. Pokud inflace čas od času překoná odhad ČNB, nic tak mimořádného se neděje, pokud by se to stalo ale pravidlem, hrozilo by, že by vnikla nedůvěra vůči odhadům pro roky 2022 a 2023. Ze strany vyjádření ČNB je důležitý zejména poslední bod:

To je asi to nejhorší, co by se ČNB mohlo stát. Proto se bude snažit přiblížit inflaci oznámeným očekáváním, jak jen to bude možné -> úroky v takovém případě nadále porostou.