Zástupci 7 velkých centrálních bank spolu s Bankou pro mezinárodní platby (BIS) oznámili, že zvažují možnost vydávání vlastních digitálních měn. Má to být alternativa pro stávající kryptoměny nebo internetové peněženky, jejichž významného rozšíření (zejména Bitcoinu) se centrální banky obávají.  Právě z toho důvodu by chtěly nabídnout alternativu, anonymita s tím spojená však zmizí.

I když by tyto měny měly formu elektronického klíče stejně jako dnešní kryptoměny, nešlo by o klasické kryptoměny. Díky eminentům by takové měny fungovaly prakticky stejně jako klasické peníze. Centrálním bankám by to pomohlo udržet stávající kontrolu nad platebním systémem a řízením ekonomiky. Klienti bank by v nich mohli mít vedeny i kryptoměnové účty.

V Číně již běží testy této technologie prostřednictvím tamních bank. Pracují na tom Fed, ECB nebo Bank of England, na jaře se k testům přidá Bank of Japan. ECB v pondělí otevírá na toto téma veřejnou konzultaci.

Společnost Mastercard pro centrální banky připravila testovací platformu pro tento typ měn. Něco takového však může být rizikem. Nyní je rychlost oběhu peněz v ekonomice na rekordně nízkých úrovních. 

Při zavedení systému by klienti mohli svých chováním přispět ke znatelnému zvýšení této rychlosti. Zde se pracuje s monetární teorií Irvinga Fischera.

Její hlavní rovnice je:

 M*V = P*Q

• M – celkové množství peněz v oběhu
• V – rychlost oběhu peněz (viz graf výše)
• P – průměrná cena zboží a služeb. Změna odpovídá míře inflace.
• Q – množství prodaných jednotek

M*V = objem použitých peněz (množství * rychlost používání jednotky)

P*Q = nominální HDP ekonomiky

Ovlivnění rychlosti obratu peněz (V) je pro centrální banku velmi těžké. Jestliže skokově vzroste a nedojde k adekvátnímu snížení množství peněz v ekonomice (M) prostřednictvím anti-QE, zvýší se levá strana rovnice a bude se muset zvýšit i pravá. Zde je výrazně variabilnější cena (P) nežli objem produkce (Q).

Pandořina skříňka jménem inflace je zde.