Minulý týden došlo ke schválení zákona o pozastavení platnosti limitu zadluženosti Spojených států do ledna 2025. Kdyby ke schválení zákona nedošlo, Spojené státy by se do platební neschopnosti dostaly poprvé v historii.

Sněmovna zákon schválila v poměru 314:117 po dvoutýdenních tvrdých jednáních mezi prezidentem J. Bidenem s šéfem Sněmovny reprezentantů K. McCarthym. O týden později 1. června pozastavení platnosti schválil Senát poměrem 63:36. V sobotu 3. června zákon podepsal i prezident J. Biden, čímž zákon vstoupil v platnost. To je pouhé dva dny před termínem, který ministryně financí J. Yellen označovala jako termín „bankrotu Spojených států“ v případě neschválení zákona. 

Zákon rovněž zahrnuje omezení růstu státních výdajů či škrty v rozpočtu daňové správy. 

Zemím Evropské unie takový politický boj nehrozí. V EU se nepracuje s absolutní hodnotou státního dluhu, ale s poměrem státního dluhu k hrubému domácímu produktu. V případě zvýšené míry inflace roste HDP v nominální hodnotě relativně rychle, % zadlužení je tedy věnována poměrně malá pozornost. I přes vysoký aktuální stav deficitu státního rozpočtu v České republice je očekáváno snížení poměru státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu (v nejhorším případě nevýznamné zvýšení).  

V Evropské unii je tento poměr stanoven ve výši 60 %. Je tedy možné, že ke stejné politice přistoupí i Spojené státy a namísto nominální hodnoty dluhu budou řešit poměr nominální hodnoty dluhu k momentálnímu hrubému domácímu produktu. Ve Spojených státech aktuálně činí 130 %, v porovnání se zeměmi EU by to znamenalo 3. místo za Řeckem (171 %) a Itálii (145 %).