V uplynulém týdnu jsme byli svědky dvou významných kroků centrální bank – rozhodnutí České národní banky o výši úrokových sazeb a obranné kroky Bank of England. Budeme se věnovat oběma.

Na svém čtvrtečním jednání bankovní rada ČNB v souladu se očekáváními rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni v hlasovacím poměru 5:2. Dva členové hlasovalo pro zvýšení o 0,75 %. Zde lze s téměř 100% jistotou konstatovat, že se jednalo o M. Moru a T. Holuba. 

Bankovní rada zatím neuvažuje o snížení úrokových sazeb a pokud bude muset, úrokové sazby zvýší. K tomu potvrdila, že stále jako velké riziko stále vnímá, že by očekávaná míra inflace přestala být ukotvena.

Ve svém prohlášení totiž uvedla „Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.“ Protože inflaci vnímá jako hlavní bod, a to i díky výrazným zahraničním tlakům dále uvedla „To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.“ Navzdory tomu vidí rizika i směrem k neočekávané rychlému snížení míry inflace. Rizika budoucího vývoje vidí takto:

K tomu přiznala, že rychlost zvyšování úrokových sazeb jinými centrálními bankami ji překvapila. Snižování rozdílu mezi úrokovými sazbami v České republice a zahraničí je tlakem na oslabení kurzu koruny. Proto ČNB potvrdila, že bude pokračovat v měnových intervencích ve prospěch české koruny.  

Za hlavní výstup jednání lze považovat toto vyjádření, které ve dvou větách shrnuje její postoje:

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“

V posledních dnech jsme svědky ohrožení finanční stability Velké Británie a Bank od England si je toho vědoma – při hodnocení rizik použila výraz „material risk to UK financial stability.“ V auditu firem se výraz „material risk“ používá v případě, že auditor vnímá riziko jako silné a ohrožuje hospodaření společnosti nebo dokonce její existenci. BoE použila tento výraz pro celý finanční sektor.

V předminulém týdnu Bank of England zvýšila úrokové sazby o 0,50 %, přičemž investoři očekávali výraznější zvýšení. Velice rychle se začaly objevovat spekulace, že k dalšímu kroku dojde mimo plánované zasedání vedení BoE během několika nejbližších dní.

Ke zvýšení úrokových sazeb nedošlo, místo toho BoE ve středu oznámila silnou intervenci na trhu dluhopisů s delší dobou splatnosti. Podle The Financial Times byla kromě pohybu kurzu impulsem i likvidita, která byla během pondělí a úterý minulého týdne na těchto trzích chvílemi nulová. K něčemu takovému nedošlo ani při finanční krizi v roce 2008.  Oznámen byl nákup za 5 miliard liber denně do 14. října. Zároveň s tím nezačala prodávat držené státní dluhopisy. BoE zároveň oznámila, že v případě potřeby úrokové sazby zvýší, trhy očekávají na listopadovém zasedání zvýšení o 1,25 %.

Britská libra se proti dolaru obchoduje na historických minimech:

V dalším průběhu týdne ale došlo k významnému posílení libry. Toto je měsíční graf, kde je pondělní propad i následné posílení libry názorně vidět.

Od pondělního intradenního minima libra posílila o 7,4 %.  Pro srovnání – takovýto pohyb odpovídá pohybu kurzu české koruny vůči euru o 1,82 Kč. 

Celé středeční prohlášení BoE je zde https://www.bankofengland.co.uk/news/2022/september/bank-of-england-announces-gilt-market-operation