Dánská Saxo Bank minulý týden vydala pravidelný výhled 10 šokujících předpovědí na následující rok. Jedná se o málo pravděpodobné události, avšak pokud by k nim reálně došlo, světové dopady by byly velké. Minulé odhady byly někdy úspěšné, někdy ne, loňské se prozatím nevyplnily, i když válka na Ukrajině neskončila. S letošní přípravou předpovědí pro příští rok se v Saxo Bank opět nenudili.
Ropa bude stát 150 dolarů, Saúdové koupí franšízu Ligy mistrů.
Nárůst cen ropy na 150 dolarů za barel v polovině roku kvůli neočekávaně vysoké poptávce bude silným impulsem pro dramatickou přestavbu ekonomiky Saúdské Arábie. Tato změna povede k redukci závislosti země na příjmech z ropy a místo toho ji postaví do pozice lídra v oblastech zábavy, cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Získání klíče k prestižnímu fotbalovému šampionátu Saúdové pravděpodobně využijí k transformaci na celosvětovou soutěž pro bohaté kluby, které za to budou odpovídajícím způsobem odměněny.
Svět zachvátí zdravotní krize, lidé přestanou kvůli lékům proti obezitě cvičit.
Léky GLP-1 od společnosti Novo Nordisk jsou viděny jako možné revoluční řešení pro obezitu, což způsobuje rekordní zájem. Očekává se, že vlády je začlení mezi klíčové prostředky pro zdraví a prodeje tohoto léku dosáhnou v roce 2032 částky 71 miliard dolarů. Avšak nedostatek těchto léků vede k dlouhým čekacím lhůtám pro pacienty, což může díky poklesu fyzické aktivity a zdravé stravy způsobit nárůst obezity na 45 % do roku 2024 a další zdravotní problémy. Kromě Novo Nordisku na tom vydělá i Coca Cola či McDonald’s.
Konec kapitalismu v USA.
Vláda USA se před volbami v roce 2024 musí díky slibům výrazně zvýšit výdaje státního rozpočtu, aby udržela ekonomiku stabilní a zabránila sociálním nepokojům. S inflačními tlaky a stahováním kapitálu zahraničními investory klesne poptávka po amerických státních dluhopisech, což zvyšuje výnosy těchto dluhopisů a zároveň zplošťuje výnosovou křivku. V reakci na tuto situaci vláda osvobodí výnosy ze státních dluhopisů od daně v naději na normalizaci výpůjčních nákladů. Peníze se přesunují od soukromých firem k veřejnosti a držba rizikových aktiv se stává nákladnější. Toto lze označit za konec kapitalismu. Dvanáctka největších společností si upevňuje svou dominanci na trhu díky výhodnějším financím, zatímco zbytek cen akcí padá. Nerovnost sice zůstává neřešená, ale nižší náklady na půjčky tlumí sociální napětí. Následuje období, kdy stát více zasahuje do ekonomiky a znárodnění se snaží přilákat kapitál do klíčových odvětví.
AI způsobí krizi národní bezpečnosti.
Umělá inteligence je dnes vnímána jako nástroj k zvýšení produktivity a růstu, zatímco jiní varují před jejím zneužitím. Zločinecká skupina využívá nejpodvodnější generativní deepfake umělou inteligenci k získání přísně tajných informací od vysoce postaveného vládního úředníka. Výsledkem je bezpečnostní krize nevídaných rozměrů a přísná regulace umělé inteligence. USA a EU reagují tím, že požadují označení veškerého obsahu jako „vytvořeno AI“ a omezují přístup třetím stranám k hlavním jazykovým modelům. Rizikový kapitál opouští oblast AI. Veřejnost přestane věřit informacím na internetu. Informace mohou být publikovány pouze na platformách schválených vládou, což dostává do problémů vydavatele a sociální média.
Země s deficitem založí Římský klub, aby získaly lepší obchodní podmínky.
Vzniká Římský klub, který se snaží vyrovnat schodky běžného účtu v mezinárodním obchodu mezi zeměmi s vysokými schodky státního rozpočtu. Hlavním důvodem je nárůst dluhu USA, který se od roku 1956 zvýšil o 14 000 % na 33 bilionů USD. I když teoreticky volný obchod funguje pomocí pohybů kurzu měn, skutečnost ukazuje, že mnoho zemí neustále intervenuje na devizových trzích. Globální recese doprovázená inflací zavádí „globální intervence“, aby měny zemí s největšími přebytky zahraničního obchodu posilovaly. Největší snahu mají Spojené státy, Velká Británie, Indie, Brazílie, Kanada a Francie. Proti nim stojí hlavně Čína, Německo, Norsko, Nizozemí, Japonsko a Singapur.
Americké prezidentské volby v roce 2024 vyhraje Robert F. Kennedy Jr.
V prezidentských volbách 5. listopadu Kennedy vyhrává s 38 % hlasů, zatímco Biden a Trump jich mají oba těsně nad 30 %. Po čtyřech letech vlády Trumpa a čtyřech letech Bidenovy se díky probíhající recesi ztrácí nadšení pro starší kandidáty. Situace připomíná kampani Roberta F. Kennedyho staršího z roku 1968, která byla ukončena atentátem. RFK Jr. předvádí vzestup popularity a je vnímán jako potenciální vítěz v roce 2024, zejména v době recese. Jeho izolacionistický postoj a snaha omezit nadměrnou moc korporací přitahují i Trumpovy voliče. Stává se „třetí cestou“.
Japonsko dosáhne 7% růstu HDP, Bank of Japan musí přestat řídit výnosovou křivku.
V Japonsku se ukončila éra deflace, což vedlo k růstu mezd a očekává se nárůst spotřeby díky snížení spotřební daně. Premiér Kišida představil opatření pro podporu domácí poptávky, firmy držící velké množství volných finančních prostředků oznamují zvýšení investic. Nedostatek pracovní síly zvyšuje mzdy a vytváří pozitivní cyklus. Japonsko investuje do technologií pro zvýšení produktivity a uvolňuje fiskální politiku pro podporu růstu, inflace a mezd. Avšak změna v politice nutí Bank of Japan k ukončení hlídání výnosové křivky státních dluhopisů. Výsledkem jsou výkyvy na globálních dluhopisových trzích.
EU jako Robin Hood – daní bohaté, výrobce luxusního zboží čeká propad.
EU díky nejnižším daňovým sazbám na světě vyprodukovala 499 miliardářů. Protože se Evropa potýká s sociálními nepokoji, náklady na ekologickou transformaci a rostoucí inflací, zavádí se dvouprocentní daň z majetku miliardářů, která generuje dalších 42 miliard EUR ročně. Tyto příjmy směřují do projektů týkajících se změny klimatu, zdravotní péče, vzdělání a veřejné infrastruktury. Plán zdanění nejen miliardářů, ale i milionářů by mohl výrazně zvýšit daňové příjmy v EU z majetku multimilionářů na 100-150 miliard EUR. Tato daňová politika má výrazný dopad na evropský luxusní průmysl, kde investoři snižují své pozice v obavách o budoucí poptávku.